Mountfield HK

Názvy klubu:

• 1948 – Sokol Škoda Hradec Králové
• 1952 – Spartak Hradec Králové ZVÚ
• 1976 – TJ Stadion Hradec Králové
• 1992 – HC Stadion Hradec Králové
• 1994 – HC Lev Hradec Králové
• 2000 – HC Hradec Králové a.s.
• 2003 – HC VČE Hradec Králové a.s.
• 2007 – HC VCES Hradec Králové a.s.
• 2012 – Královští lvi Hradec Králové a.s.
• 2013 – Mountfield HK, a.s.

Klubové ikony: Jiří Dolana, Libor Dolana, Jan Hrdina, Martin Hosták, Tomáš Martinec, Jaroslav Roubík, Petr Koukal, Filip Hronek

Největší úspěchy:
Vítěz základní části TELH 2021/2022
2. místo TELH 2022/23 (finále 2:4 s Třincem)
2. místo v Champions Hockey League 2020

Výsledky od roku 1993:

• 1993-94: 11. místo (baráž a sestup)
• 1994-95: 9. místo (1. liga, předkolo 0:2 s Ústím nad Labem)
• 1995-96: 14. místo (1. liga, sestup)
• 1996-97: 13. místo (2. liga)
• 1997-98: 7. místo (2. liga)
• 1998-99: 10. místo (2. liga)
• 1999-00: 19. místo (2. liga)
• 2000-01:  5. místo (2. liga, čtvrtfinále 0:2 s Kolínem)
• 2001-02: 6. místo (2. liga, osmifinále 1:2 se Strakonicemi)
• 2002-03: 12. místo (1. liga)
• 2003-04: 6. místo (1. liga, čtvrtfinále s Jihlavou 0:3)
• 2004-05: 5. místo (1. liga, čtvrtfinále 2:3 s Chomutovem)
• 2005-06:  4. místo (1. liga, semifinále 0:3 s Ústím nad Labem)
• 2006-07:  3. místo (1. liga, semifinále 1:3 s Chomutovem)
• 2007-08:  5. místo (1. liga, čtvrtfinále 2:4 s Kometou Brno)
• 2008-09: 4. místo (1. liga, semifinále 2:4 s Ústím nad Labem)
• 2009-10: 4. místo (1. liga, semifinále 2:4 s Ústím nad Labem)
• 2010-11: 7. místo (1. liga, čtvrtfinále 1:4 s Chomutovem)
• 2011-12: 5. místo (1. liga, čtvrtfinále 3:4 s Jihlavou)
• 2012-13: 7. místo (1. liga, čtvrtfinále 2:4 s Olomoucí)
• 2013-14: 6. místo (čtvrtfinále 2:4 se Zlínem)
• 2014-15: 5. místo (čtvrtfinále 0:4 se Spartou)
• 2015-16: 5. místo (čtvrtfinále 2:4 s Mladou Boleslaví)
• 2016-17: 3. místo (semifinále 2:4 s Kometou Brno)
• 2017-18: 4. místo (semifinále 2:4 s Třincem)
• 2018-19: 5. místo (čtvrtfinále 0:4 s Kometou Brno)
• 2019-20: 8. místo (play off zrušeno)
• 2020-21: 5. místo (čtvrtfinále 0:4 s Libercem)
• 2021-22: 5. místo (čtvrtfinále 1:4 s Mladou Boleslaví)
• 2022-23: 2. místo (finále 2:4 s Třincem)
• 2023-24: 8. místo (čtvrtfinále 1:4 s Pardubicemi)
• 2024-25: 4. místo (semifinále 1:4 s Pardubicemi)

Trenéři od roku 1993:

• 1993-94: Karel Franěk, Miroslav Řehák
• 1994-95: Ladislav Fejgl, Pavel Smítka
• 1995-96: Zdeněk Ebel, Evžen Hošek
• 1996-97: Josef Burý, Miroslav Řehák
• 1997-98: Miroslav Řehák, Pavel Smítka
• 1998-99: Miroslav Řehák, René Andrejs
• 1999-00: Zdeněk Uher, Roman Višňák
• 2000-01: Zdeněk Uher, Roman Višňák
• 2001-02: Jiří Fibiger, Zdeněk Vinopal, 
• 2002-03: Jiří Fibiger, Zdeněk Vinopal (později Vladimír Jeřábek a Martin Hosták)
• 2003-04: Vladimír Jeřábek, Robert Horyna
• 2004-05: Ladislav Kolda, Robert Horyna
• 2005-06: Vladimír Jeřábek, Ladislav Kolda
• 2006-07: Vladimír Jeřábek, Jiří Micka
• 2007-08: Pavel Pazourek, Jiří Micka
• 2008-09: Pavel Pazourek, Jiří Micka
• 2009-10: Jiří Micka, Jiří Slabý
• 2010-11: Jiří Micka, Jiří Slabý
• 2011-12: Jiří Micka, Jiří Slabý
• 2012-13: Martin Hosták, David Pospíšil (později Jiří Kučera, Miloš Říhá mladší a Pavel Táborský)
• 2013-14: Peter Draisaitl, Jiří Kučera
• 2014-15: Peter Draisaitl, Jiří Kučera
• 2015-16: Peter Draisaitl, Tomáš Martinec (později Vladimír Kýhos a Michal Tvrdík)
• 2016-17: Václav Sýkora, Pavel Hynek, Tomáš Martinec
• 2017-18: Václav Sýkora, Pavel Hynek, Tomáš Martinec
• 2018-19: Tomáš Martinec, Aleš Krátoška, Petr Svoboda
• 2019-20: Tomáš Martinec, Vladimír Růžička, Aleš Krátoška, Petr Svoboda
• 2020-21: Tomáš Martinec, Daniel Branda, David Kočí
• 2021-22: Tomáš Martinec, Ladislav Řihák, Petr Svoboda
• 2022-23: Tomáš Martinec, Tomáš Hamara, Petr Svoboda
• 2023-24: Tomáš Martinec, Peter Frühauf, Tomáš Hamara
• 2024-25: Tomáš Martinec, Peter Frühauf, Tomáš Hamara
• 2025-26: Tomáš Martinec, Petr Koukal, Martin Vágner

Historie:

1925–1945 – Formování ledního hokeje v Hradci Králové
Průkopníkem ledního hokeje v Hradci Králové byl Bruslařský klub, který již roce 1926 vstoupil do svazu ledního hokeje. Lední hokej si v Hradci Králové (i díky častým přátelským zápasům Hradeckých i v blízkém okolí) získával stále větší sympatie. V roce 1931 se uskutečnilo první mistrovství Severovýchodočeské župy, na kterém Bruslařský klub skončil na druhém místě za tehdy vynikajícím BK Mladá Boleslav. O dva roky později (v roce 1933) byl založen SK Petrof (už v roce 1935 postoupil do župního mistrovství) a v roce 1935 vstoupil do župního mistrovství Meteor Svobodné Dvory, který se stal později jeho mnohonásobným přeborníkem. Postupem času bylo v Hradci Králové devět hokejových oddílů, nejlepší výkonnost si udržovaly BK Hradec Králové, SK Petrof a SK Meteor Svobodné Dvory, který ve finále o postup do tehdejší I.ligy podlehl v rozhodujícím utkání Župního mistrovství v sezóně 1940/41 nastaveném čase Stadionu České Budějovice 1:3. Hráči Meteoru předtím dokázali vyřadit Poličku 6:2, vítěze Horácké župy Pelhřimov 3:2 a v semifinále vyhráli v prodloužení nad vítězem Západomoravské župy SK Židenice 1:0.

1945–1956 Čekání na zimní stadion
Po válečných letech zanikl BK Hradec Králové, dobrou výkonnost ztratil SK Petrof, na špici zůstal SK Meteor Svobodné Dvory a nově vznikly Slavia Hradec (později VČE, respektive ERZ), Dělnický SK a Žižkov Kukleny. Meteor Svobodné Dvory bojoval na čele divize a v sezóně 1946/47 ho jen horší skóre připravilo o kvalifikaci do ligy. V době velkých revolučních změn v československé tělovýchově došlo k přestupu SK Žižkov Kukleny do Sokola Škoda, který byl největší hradeckou TJ. Tím byl položen základ oddílu ledního hokeje v oddílu Spartak ZVÚ. Po reorganizaci hokejových soutěží bojoval Spartak Hradec Králové v celostátní soutěži se střídavými úspěchy, objevoval se i v divizi. Jedním z problémů byla skutečnost, že oddíl postrádal stadion s umělou ledovou plochou. Obrat nastal v roce 1956, kdy v Hradci Králové začal trénovat 42-násobný reprezentant ČSR Josef Trousílek. 12. leden 1957 se stal historickým dnem a při divizním utkání proti Dukle Litoměřice byl slavnostně otevřen zimní stadion.

1956–1959 Zabydlování se v druhé lize
V následující sezóně již mužstvo zúročilo možnost přípravy na umělém ledě. Zvítězilo ve své divizní skupině, a postoupilo tak do druhé ligy, kde v první sezóně obsadil Spartak skvělé páté místo z dvanácti mužstev. Spartak nastupoval v druholigové soutěži v této sestavě: Blažek, Veringer – Střída, Hron, Šiml, Vaněk, Kocek, Hojsa, Janděra – Kváča, Dolana, Vilímek, Kopecký, Hošek, Bulíček, Šmíd, Tichý, Komárek, Novák, Bartoň, Novotný. Trenérem mužstva byl Ladislav Štorek. Spartak Hradec dokázal doma porazit i SZ Litvínov, který se nakonec radoval společně s vítězem skupiny B Opavou z postupu do ligy.

1959–1968 Málem pád a kvalifikace o ligu
Na sklonku padesátých let se Spartakovci ve druhé lize zabydleli a patřili k tradičním účastníkům. Smolně se však vyvíjela sezóna 1962/63, Hradec měl po první polovině soutěže jen 4 body a do konce ligy se nedokázal odlepit z poslední příčky. To mělo znamenat sestup do krajského přeboru. Spartak Čelákovice však z finančních důvodů odřekl účast v náročné druholigové soutěži, a hradecký Spartak tak mohl setrvat. Výkonnostní vrcholy přišly v letech 1967 a 1968, kdy se Spartak po vítězstvích v osmičlenné druholigové skupině dokonce zúčastnil kvalifikačních bojů o nejvyšší soutěž. Byť neúspěšně.

1968–1979 Pohyb mezi I. a II. NHL
V dalších letech bojoval Spartak ve své skupině I. národní hokejové ligy (NHL) ve středu tabulky. Kritickou se pro něj však stala sezóna 1972/73. Po dobře sehrané první polovině ročníku v druhé části zklamal, navíc neuspěl ani v kvalifikaci a sestoupil do nově založené II. NHL. Tam každoročně bojoval na čele tabulky a po třech sezónách, tedy v roce 1976, se opět vrátil do I. NHL. V té sice klub s novým názvem TJ Stadion Hradec Králové vydržel pouhou jednu sezónu a hned se poroučel zpět do II. NHL, vzápětí se však znovu radoval z postupu. V následující sezóně 1978/79 vybojoval TJ Stadion ve druhé nejvyšší československé soutěži páté místo.

1979–1992 Léta v ČNHL
V osmdesátých letech patřil Stadion mezi tradiční účastníky České národní hokejové ligy. Ani jednou se však hokejistům z Hradce Králové nepodařilo překonat hranici 1. kola play-off a bojovat tak o postup do 1. ligy. Nejlepším umístěním bylo 2. místo v sezóně 1982/83.

1992–1996 Éra MUDr. Vody
Nová éra hradeckého ledního hokeje je spjata s působením MUDr. Jana Vody jako majitele klubu. Před sezónou 1992/93 kádr posílil o několik zkušených hokejistů z Pardubic (Barta, Mareček, Brázda, Seidl, Patrik Martinec) a navrátilce z USA Prajslera. Zkušený trenér Karel Franěk vedl tým po úspěšném působení v play-off (proti Slavii Praha a Třinci) až do nově ustavené české Extraligy. Zde se ale po vcelku zdařilém začátku týmu nedařilo a po neúspěšné baráži sestoupil zpět do druhé nejvyšší soutěže. Tady se projevily problémy finančního rázu a po odchodu více než desítky opor a úbytku sponzorských peněz následoval pád do 2. ligy.

1997–2000 Klesání ve druhé lize a boj o záchranu
Po sestupu hráli hradečtí hokejisté již v amatérských podmínkách a pohybovali se přibližně ve středu druholigové tabulky. Léto 1999 bylo ve znamení snahy o nákup 1. ligy od Kaučuku Kralupy. Licence se nakonec stěhovala do Mělníka, a tak zahájili Hradečtí sezónu 1999/2000 znovu ve 2. lize. V této sezóně došlo k největšímu poklesu (předposlední 19. místo v tabulce a boj o udržení). Dosavadní občanské sdružení vzápětí nahradila akciová společnost HC Hradec Králové a.s., jejímž akcionářem se stalo město Hradec Králové a dalšími akcionáři tehdejší HC IPB Pojišťovna Pardubice a občanské sdružení HC Lev. Díky nim a dobře sehrané baráži se podařilo 2. ligu zachránit.

2000/01 – Stabilizace nového týmu
Po záchraně v druhé lize se HC Hradec Králové a.s. za výrazného přispění města a hráčské výpomoci ze sousedních Pardubic umístil na velmi dobrém 3. místě druholigové tabulky a po šesti letech postoupil do play-off, kde byl sice v prvním kole vyřazen, ale jeho výsledky v tété sezóně byly příslibem do budoucna.

2001/02 – Postup do první ligy
Na začátku ledna 2002 se Hradci Králové nabídla možnost odkoupit licenci na 1. ligu od Šumperka, který se potácel ve finančních potížích. Problémem ale bylo umístění moravského celku, který byl na předposledním místě a na nebarážovou pozici ztrácel 10 bodů. Nakonec se licence odkoupila, nikdo však asi nečekal to, že by se Hradec mohl se svým téměř druholigovým kádrem vyhnout baráži o udržení v této soutěži. Neuvěřitelné se stalo skutečností, v Hradci se vytvořila výborná parta hráčů, kteří táhli za jeden provaz a liga se zachránila i bez nutnosti sehrát nevyzpytatelnou baráž. Cíl, který byl stanoven v roce 2000, kdy do hradeckého hokeje vstoupilo město a sousední Pardubice společně s občanským sdružením HC Lev a založili klub s názvem HC Hradec Králové a.s. byl tedy splněn. „Jsme rádi, že jsme to dokázali. Cíl zněl postoupit do tří let, nám se to povedlo druhý rok. Teď nás však čeká hodně těžké práce v přípravě na další sezónu. Chceme hrát v první lize důstojnou roli a zachránit se,“ přál si po sezóně manažer Hradce Králové Roman Višňák.

2002/03 – Udržení se v první lize
Hradečtí hokejisté získali před svou obnovenou premiérou v první hokejové lize velmi silného partnera, kterým se stala Východočeská Energetika a.s. Energetici, jak se jim začalo říkat, měli dobrý start do sezóny. Úřadovali dokonce i na šesté příčce tabulky, ale pak nastal v jejich výkonech obrat a ocitli se dokonce na poslední příčce. Nakonec se jim však podařilo smazat velikou ztrátu na Beroun a v posledním kole na ledě Kadaně se díky brance v prodloužení, o kterou se postaral nejlepší střelec týmu Dušan Frosch, vyhnuli baráži. Příslušnost mezi týmy druhé nejvyšší soutěže tak byla v největším východočeském městě zachována. Tým oproti předešlému ročníku výrazně posílil, vrátil se například téměř po deseti letech zkušený obránce a odchovanec Pavel Mareček, stejně jako do útoku Jiří Hubáček.

2003/04 – Po dlouhých letech play-off v první lize
V následující prvoligové sezóně se umístilo hradecké mužstvo po základní části na lichotivém šestém místě, když na svůj účet nashromáždili Hradečtí za 40 kol 52 bodů. V průběhu sezóny se často poohlíželi i po lepších pozicích v tabulce, ale i šestá příčka byla pro Hradec Králové velikým úspěchem. V play-off se Hradec střetl s jedním z největších favoritů první ligy, kterým byla jihlavská Dukla. Po dvou domácích výhrách Dukly se série přestěhovala do Hradce Králové a domácí, ač moc chtěli, si na zkušeného soupeře ani ve třetím zápase nepřišli. A to i přesto, že v něm prohráli až po samostatných nájezdech 4:5. Jihlava nakonec došla v této sezóně až do extraligy na úkor Českých Budějovic. Hokej v Hradci Králové měl tedy za sebou další úspěšnou sezónu, po které si všichni fanoušci mohli s radostí říci „zase jsme došli o kus dál“, protože postup do play-off byl oproti udržení se v druhé nejvyšší soutěži rok předtím obrovským krokem kupředu.

2004/05 – Nejlepší umístění po patnácti letech!
Ve třetí novodobé prvoligové sezóně předváděl Hradec Králové hned od začátku vyrovnané výkony, hlavně v domácím prostředí byl k nepřekonání. Ze začátku soutěže doma Energetici porazili největšího favorita ligy České Budějovice vysoko 5:0 a i v dalších zápasech s tímto protivníkem z řad nejsilnějších nezůstávali vůbec pozadu. V polovině února, kdy končila základní část, měli Energetici na svém kontě dohromady 88 bodů, což je vyneslo na skvělé třetí místo. Zařadili se tedy hned za suverénně první České Budějovice a velmi silné Ústí nad Labem. Pro město Hradec Králové to znamenalo nejlepší umístění v základní části za posledních patnáct let, navíc třetí v první lize byl Hradec pouze třikrát v celé své historii! V play-off tak měli Energetici výhodu domácího prostředí. V obou úvodních duelech ji využili stoprocentně a zkušený Chomutov porazili nejprve 4:2 a ve druhém utkání trefou v prodloužení 3:2. Ve třetím duelu však odvrátili Severočeši na svém ledě hrozbu vyřazení vítězstvím 3:2 taktéž v nastaveném čase a o další den později vyrovnali sérii po výhře 4:1. Na konci tohoto velmi nervózního zápasu se strhla na ledě hromadná bitka, jež měla horší výsledek pro Východočechy, kteří kvůli několika trestům ve hře nemohli poslat do rozhodující bitvy několik svých opor. Ve zdecimované sestavě před téměř vyprodaným hradeckým stadionem prohráli s Chomutovem 3:5 a celkově 2:3 na zápasy. I tak to byla pro hradecký hokej opět o něco lepší sezóna než předešlá a nasadila velmi vysokou laťku do té nadcházející. Výrazného úspěchu nedosáhlo jen "A" mužstvo, ale i junioři, kteří postoupili do extraligy, takže ročník 2004/05 se určitě dal počítat za jeden z nejúspěšnějších v novodobé historii klubu!

2005/06 – Otevřeny brány semifinále v první lize!
Čtvrtý rok v první lize pro hradecké nezačal ideálně. Kádr týmu před sezónou omladil a vedení klubu představilo nový záměr – vybudovat nový perspektivní tým, který bude schopný bojovat za několik let o špici soutěže. Mnozí si před začátkem ročníku klepali na čelo a říkali, že Hradec Králové po odchodu několika opor těžko dosáhne hranice play-off. Ze začátku skeptickým názorům nasvědčovaly i nevyrovnané výsledky, Energetici se dlouho pohybovali na samé hranici play-off. V listopadu hradeckou lavičku opustil trenér Ladislav Kolda, který odvedl na východě Čech jinak výbornou práci. Pod vedením nové trenérské dvojice Vladimír Jeřábek – Jiří Mička se Hradečtí zvedli a zaveleli k obratu. Výsledkem byl nakonec postup do play-off a fantastická cesta přes favorizovanou Jihlavu až do semifinále soutěže, kde už Východočeši nestačili na favorizované Ústí nad Labem. V rozhodujících fázích základní části, stejně tak jako v play-off, se ukázala myšlenka spojit zkušené hráče s dravým mladím jako správná volba. Záchrana juniorů a postup dorostu díky rozšíření mládežnických extralig byl už pak tou opravdovou pomyslnou třešničkou na dortu po další úspěšné sezóně.

2006/07 – Hradec opanoval základní část
Sezóna 2006/07 byla nejúspěšnější v novodobé historii hradeckého klubu po odkupu licence na první ligu od Šumperku. Parta vedená trenérem Jeřábkem odehrála skvělou sezónu. Již výhra v prvním kole na horké půdě Komety Brno dávala tušit, že tým bude předvádět pohledný hokej a pohybovat se v užší špičce první ligy. Málokdo si však mohl pomyslet, že tým ovládne celou základní část soutěže! Hradeckým hokejistům se to podařilo a se ziskem 115 bodů vyhráli základní část o dva body před Ústím. Hradec byl také nejlepším týmem v domácích i venkovních zápasech. V základní části nastřílel 204 branek, takže společně s Chomutovem byl zároveň nejproduktivnějším týmem. V brance doslova čaroval Alexandr Hylák a společně s kapitánem Jaroslavem Roubíkem byl základním stavebním kamenem úspěchu týmu. Ve čtvrtfinále play–off si tým poradil se Sarezou Ostrava v poměru 4:2 na zápasy, ale v semifinále pro něj báječná sezóna skončila. Osudným soupeřem se stal opět tým z Chomutova a v souboji trenérů litvínovské školy Jeřábek – Kýhos se radoval trenér Severočechů. Jeho tým přehrál Východočechy 3:1 na zápasy, kdy se Hradci stalo osudným druhé utkání. Jeho herní převaha v zápase sice byla znatelná, ale byl to Chomutov, kdo vyhrál na samostatné nájezdy, a v domácím prostředí pak již sérii dohrál do vítězného konce. Hradec tedy skončil na třetím místě, ale sezónu zapsal hluboko do srdcí fanoušků. Ti chodili na domácí zápasy v hojném počtu a svůj tým doprovázeli i po celé republice. Mládežnickým výběrům se bez problémů podařilo udržet obě extraligy a i z tohoto důvodu byla sezóna hodnocena jen a pouze pozitivně.

2007/08 – Kometa Brno nad síly Východočechů
Do sezóny 2007/08 vstupovala mužstva první ligy s velkou neznámou z důvodu změny systému soutěže. Vedení ligy se rozhodlo rozdělit šestnáctičlennou ligu do skupin Východ – Západ a jak se později ukázalo, byl to právě Hradec, kdo na systém doplatil. Aby nebylo změn málo, přišla i změna na trenérském postu. Trenér Vladimír Jeřábek po úspěšné sezóně nedostal novou nabídku a na hradecké střídačce ho nahradil zkušený brněnský trenér Pavel Pazourek, kterému asistoval nadále Jiří Mička. Poslední změnou byla rekonstrukce ČEZ Stadionu, ve kterém se diváci dočkali nových pohodlných sedaček. Premiéra však hokejovému týmu nevyšla. Úvodní utkání s Havlíčkovým Brodem prohrál brankou z poslední minuty 2:3 a prvních bodů se dočkal až ve čtvrtém kole za těsnou výhru na ledě Medvědů z Berouna. Základní část skupiny Západ byla z hradeckého pohledu jako na houpačce. Tou nejzářivější pasáží bylo období dvaceti utkání v řadě, kdy tým získal alespoň jeden bod. Po vánočních svátcích však přišly odchody opor Romana Vondráčka či Petra Domina a tým nedokázal tyto produktivní hráče nahradit. Celkově ve své skupině obsadil třetí místo s velkým odstupem dvaceti bodů za první Mladou Boleslaví. Hradec tak musel do předkola play–off a tam se pořádně nadřel. Na vyřazení Třebíče potřebovali svěřenci trenéra Pazourka celých pět zápasů a série je stála mnoho sil. To se také projevilo v následující čtvrtfinálové sérii s Kometou Brno, na kterou Hradec díky sesazení týmů do jedné společné tabulky narazil. Série přinesla skvělý hokej, hraný v báječných atmosférách na obou stadionech. Zejména kulisa v brněnské hale Rondo byla neuvěřitelná. Sérii nakonec vyhrála Kometa 4:2, ale Hradec se neměl za co stydět, neboť favorizovaný tým z jihu Moravy se na postup hodně nadřel. Celkově se tedy seniorskému týmu nepodařilo obhájit předešlou sezónu snů, ale i díky napínavé sérii s Kometou byla sezóna obstojná. Kdo však neobstál, byla juniorka hradeckého klubu, která po nepovedené sezóně opustila extraligu a spadla do Ligy juniorů. O své setrvání v nejvyšší soutěži musel bojovat i dorost, ten však napínavou skupinu play–out zvládl a zachoval si extraligovou příslušnost i do sezóny 2008/09.

2008/09 – Výkony v play-off daly zapomenout na základní část
Sezóna 2008/09 nezačala pro Východočechy příliš dobře. Po čtyřech kolech měli na svém kontě pouhé tři body a vstup do soutěže jakoby poznamenal tým na takřka celý zbytek základní části. Svěřencům trenérské dvojice Pazourek – Mička se nedařilo dle jejich představ a navíc tým doslova kosila zranění. Na marodce bylo stále 5 – 8 hráčů a zejména stav obrany byl vinou zranění katastrofální. Tým se základní částí doslova protrápil a zakončil ji až na šestém místě, s velkým bodovým odstupem na nejlepší čtyřku soutěže. Hradec tedy znovu čekalo předkolo play-off. To opět zvládl, když si s oslabenou Kadaní poradil v poměru 3:1 na zápasy. Po skončení základní části se čekalo, že soupeřem pro čtvrtfinále bude Chomutov, ale skutečnost byla jiná. Benátky nad Jizerou totiž v předkole překvapivě vyřadily Chrudim a tím se Východočeši dostali na pomyslné páté místo pavouka play–off, takže na světě bylo derby s Vrchlabím. A bylo to derby s velkým D! Jiskřilo se na ledě, v hledišti i v zákulisí zimních stadionů, série nepostrádala vůbec nic. Hradec v ní však potvrdil, že má zkušenější tým. Parta kolem kapitána Roubíka zvládla těžkou sérii lépe než dravé mládí z Krkonoš a ovládla ji 4:2 na zápasy. V semifinále se Hradečtí střetli s Ústím nad Labem a i když byli papírově jasným outsiderem, odehráli doslova parádní partii. V prvním zápase šokovali Ústí na jeho ledě výhrou 3:2 a kdo ví, jak by série dopadla, kdyby druhé utkání ovládli v samostatných nájezdech oni místo severočeského celku. Třetí a čtvrté semifinále na hradeckém stadionu bylo velké hokejové divadlo. V euforii hrající Hradec vyhrál třetí zápas, ale Ústí vzápětí opět srovnalo krok. Ve zbytku série se již projevil širší i kvalitnější kádr Severočechů, kteří tak vybojovali postup do finále. Náplastí pro hráče byl potlesk zaplněného stadionu po šestém, závěrečném utkání semifinálové série i celé sezóny. Play–off pasovalo tuto sezónu do pozice velice úspěšné a dalo zapomenout na nepříliš povedenou základní část. Mládeži se také spíše dařilo než nedařilo, i když hlavní cíl splněn nebyl, neboť juniorům se nevydařil začátek extraligové baráže a v nižší soutěži museli setrvat i pro další ročník. Extraligovému dorostu se podařilo zachránit, k čemuž dopomohlo i zrušení baráže, a tak byl závěr sezóny pro svěřence Miloše Říhy podstatně klidnější. Velkého úspěchu dosáhla devátá třída v žákovské lize. Hráči pod vedením Petra Luštince vyhráli svou skupinu a postoupili na finálový republikový turnaj do Vítkovic. Tam podlehli v boji o třetí místo domácímu celku, a obsadili tak pěkné čtvrté místo.

2009/10 – V cestě do finále stálo opět Ústí 
Do sezóny 2009/10 vstupoval hradecký kádr s novým hlavním trenérem Jiřím Mičkou, který v Hradci doposud působil jako asistent, a tehdy se čekalo, jak se s premiérou vypořádá. Stejně tak jako v předešlé sezóně se Hradeckým nepovedl vstup do základní části. V prvních třech zápasech museli skousnout tři porážky a patřilo jim úplně poslední místo tabulky. Poté se však dokázali zvednout a po 46 kolech měli na svém kontě 78 bodů, což znamenalo čtvrté místo a přímý postup do čtvrtfinále. V něm jim byl protivníkem nepříjemný celek Třebíče. Že celek z Vysočiny nebude lehkým soustem, se potvrdilo již v prvním zápase, kdy Třebíčští dokázali na východočeském ledě vyhrát 4:1 a ujali se vedení v sérii. Hradec však druhý den stav vyrovnal. Podobná situace se odehrávala i na ledě soupeře, kde po čtvrtém utkání stále platil nerozhodný stav série 2:2. Až v následujících dvou zápasech tým od soutoku Labe a Orlice ukázal, že má zkušenější celek. Výhrou 6:3 a následně 6:1 si zajistil postup mezi nejlepší čtyři celky vyřazovacích bojů. V semifinále čekal na Východočechy po roce znovu stejný soupeř – Ústí nad Labem. Favorit série byl opět jasný, což se také projevilo v prvních dvou zápasech, kdy Ústečtí Lvi Východočechy smetli. Před stěhováním série pod Bílou věž se Ústí už možná vidělo ve finále, značně oslabenému Hradci se nedávalo moc šancí na zdramatizování série. Avšak opak byl pravdou! Ve třetím zápase hradečtí borci dotáhli zápas silou vůle k vítěznému konci, když v prodloužení vystřelil výhru Daniel Volráb. Ještě překvapivější výsledek se zrodil o den později, kdy domácí hnáni svými fanoušky deklasovali Ústí 6:1. Nicméně v dalších dvou zápasech se Hradeckým nepodařilo navázat na domácí výsledky a sérii ztratili konečným poměrem 2:4 na zápasy.

2010/11 – Chomutov ukončil Hradci sezónu již ve čtvrtfinále 
V minulých letech se východočeskému celku nedařily vstupy do soutěže, avšak v deváté prvoligové sezóně v řadě nastal obrat. Tentokrát se start svěřencům Jiřího Mičky a Jiřího Slabého povedl. V ročníku 2010/11 byl stanoven nový hrací systém, který rozdělil týmy po třiceti kolech na skupinu A a skupinu B, kdy se v první skupině střetly týmy umístěné do osmé příčky, jež měly jistý postup do vyřazovacích bojů. Druhá polovina týmů mezi sebou měřila síly ve skupině B, kde první čtyři celky postupovaly do předkola play-off. Jelikož Východočeši skončili po prvních třiceti kolech na čtvrtém místě, mohli odehrát nadstavbovou část v klidu a bez zbytečných vrásek z případného nepostupu do play-off. Bohužel se však herně propadli a po dalších šestnácti kolech, celkově tedy šestačtyřiceti, skončili na sedmé příčce se ziskem 64 bodů. Na řadě bylo play-off, do kterého nastupovali hráči od soutoku Labe a Orlice bez svého kapitána Jaroslava Roubíka, jenž po dlouhých letech opustil hradecký klub a zamířil na hostování do Ústí nad Labem. Ve vyřazovacích bojích Hradec vyfasoval opět Třebíč, tedy stejný celek jako v předešlé sezóně, jen s tím rozdílem, že se nyní kádry střetly již v předkole. Začínalo se na hradeckém ČEZ Stadionu, kde domácí neponechali nic náhodě a obě dvě klání zvládli lépe, čímž se ujali vedení v sérii 2:0. Jiskřičku naděje pak Třebíč vykřesala na svém ledě výhrou 4:2, nicméně o den později hradečtí hokejisté zvítězili potřetí a zajistili si tak postup mezi nejlepších osm týmů ligy. Již po skončení základní části bylo jasné, že ve čtvrtfinále by hokejisty z východočeské metropole čekal velmi silný soupeř a prognózy se opravdu vyplnily. Hradec narazil na mužstvo ze severu Čech s extraligovými ambicemi – Chomutov. První dvě střetnutí se hrála ještě ve staré chomutovské aréně, kde nabitý kádr domácích zdolal v obou zápasech již značně unavené hradecké hokejisty. Ve třetím utkání dokázal Hradec podporu domácího publika proměnit v první čtvrtfinálovou výhru, ale bohužel zároveň také poslední. Ve čtvrtém střetnutí sice vsítil hradecký matador Jiří Kadlec hattrick, ale na druhý domácí úspěch to nestačilo – Chomutov v Hradci zvítězil 5:3 a svůj postup do semifinále stvrdil hned v dalším utkání.

2011/12 – Dramatické čtvrtfinále Hradec dál neposunulo
Do další sezóny vstoupil Hradec Králové se stejným trenérským štábem. Svěřenci trenérů Mičky a Slabého zahájili sezónu tím nejlepším možným způsobem. Po pěti odehraných kolech Východočeši dokonce vedli ligu, úvod soutěže tak pro ně nemohl být lepší. Pak už se ale hradeckým hokejistům tolik nedařilo. V polovině října začala největší krize. Z jedenácti zápasů zvítězili východočeští hráči pouze ve třech, a následoval tak sešup tabulkou. Mužstvo se ale rázem dokázalo zmátořit a na konci listopadu chytilo vítěznou vlnu. Hradeckým se podařilo vyhrát šest po sobě jdoucích zápasů, což byla nejdelší série v celém ročníku. Tehdejší kapitán Martin Koudelka, jehož po většinu sezóny sužovaly nemoci, vedl svůj celek k branám play-off. Tuto cestu ale mohla trochu zkomplikovat ponovoroční výsledková krize, která Hradec zastihla. Od poloviny prvního měsíce do jeho konce vyhráli Východočeši pouze jednou. Do vyřazovacích bojů se Hradec Králové dostal z pátého místa, čekala na něho čtvrtá Jihlava. Již před začátkem samotné série bylo jasné, že se bude jednat o jednu z divácky nejatraktivnějších. To se později také potvrdilo. Série nezačala pro Mičkův výběr zcela ideálně. První dva souboje ovládla Dukla, a to vždy tím nejtěsnějším možným způsobem – výsledkem 2:1, jednou dokonce zvítězila až po prodloužení. Bylo tedy na Hradci, aby doma zabral. Zaváhání nepřišlo a po čtyřech zápasech byl opět vyrovnaný stav a začínalo se odznova. Domácí prostředí v této sérii fungovalo vskutku kouzelně. Ani v dalších dvou bitvách domácí mužstvo nezaváhalo, a rozhodnout tak muselo sedmé utkání. V něm Královéhradečtí neuspěli a z této dramatické série postoupila Jihlava. Po sezóně na východě Čech skončilo hned několik známých jmen. Smlouva vypršela trenérům Jiřímu Mičkovi a Jiřímu Slabému. V Hradci se dál rozhodl nepokračovat kapitán Martin Koudelka, který zamířil do Mladé Boleslavi. Do Kolína dále odešel ostřílený srdcař Jiří Kadlec, jehož hattrick ve čtvrtfinále vzbudil velký ohlas. Historického úspěchu dosáhli hradečtí starší dorostenci. Z dosažení prvního cíle se radovali v samotném závěru základní části extraligy, kdy si vítězstvím v přímém souboji s Pardubicemi zajistili postup mezi lepší polovinu pro nadstavbovou část a zároveň také play-off. Do něj vstupovali z jedenáctého místa. V osmifinále tak v roli outsidera vyzvali České Budějovice. Papírové předpoklady však dokázali roztrhat na malé kousíčky, po prvním nerozhodném zápase na jihu Čech totiž doma vyhráli, což je posunulo dál. Překvapení ale z jejich strany nebralo konce! Silný ročník 1994 vyřadil ve čtvrtfinále ještě Zlín a Hradec Králové byl najednou v nejlepší čtveřici celé extraligy. Pohádkový příběh napsal svůj konec až v semifinále, kde Hradečtí nestačili na pozdějšího mistra z Vítkovic. I jeho však dokázali pořádně potrápit. Starší dorostenci tak dali jasně najevo, že když se ve východočeské mládeži sejde dobrý tým, může se měřit s jakýmkoli soupeřem v republice.

2012/13 – Olomouc ukončila rozporuplný ročník 
Byl to pro královéhradecký hokej ročník plný změn. Byť ne zdaleka tolika změn, jaké se udály léta příštího, kdy na soutok Labe a Orlice zamířila extraliga. To však v té době ještě nikdo nemohl ani tušit. HC VCES Hradec Králové se přeměnil v Královské lvi Hradec Králové, změny dostálo také logo a dresy mužstva. Novou identitu týmu dotvořila taktéž inovovaná trenérská dvojice hokejových expertů – hradeckého rodáka Martina Hostáka a pardubického Davida Pospíšila – známých mimo jiné z televizních obrazovek a pořadů s hokejovou tématikou. Fanoušci s povděkem kvitovali vesměs všechny změny – snad až na ochod dlouholetých opor; Martina Koudelky, který zamířil do Mladé Boleslavi, a Jiřího Kadlece, jenž se navrátil do svého domovského Kolína. Oproti tomu tým posílil třeba o Davida Švagrovského, navrátilce Petra Haluzu, či extraligou ostříleného Michala Mikesku. Hráči se tak s chutí vrhli do nové prvoligové sezóny. Jenže výkony byly rozporuplné. Z úvodních desíti zápasů Hradečtí pouze dvakrát vyhráli za plný počet bodů. A tak to pokračovalo napříč celým rokem. Sérii výher vystřídala řada porážek, dobrý výkon v jednom zápase se nedařilo převést do toho dalšího. Vše zašlo tak daleko, že se Královští lvi kolem Vánoc museli rozloučit s hlavním trenérem Martinem Hostákem. Toho však nenahradil nikdo menší než bývalý aktivní reprezentační hráč a mistr světa z Vídně 1996 Jiří Kučera. I s jeho pomocí se nakonec týmu podařilo vybojovat postup do vyřazavacích bojů play-off, když Lvi nastřádali 77 bodů, což stačilo na sedmé místo po základní části. To podle klasického klíče Hradeckým přiřadilo druhý nejlepší celek toho ročníku – HC Olomouc. Na pohled papírově slabší hokejisté z města pod Bílou věží nakonec sice doopravdy přes moravský celek nepostoupili, nicméně dostáli svému jménu a bojovali jako lvi. A když Hradec padl v šestém čtvrtfinále 2013 proti Olomouci 0:1, asi nikdo netušil, že je to nadlouho poslední prvoligový zápas pod Bílou věží...

Od zakoupení licence mezi elitou

Bylo léto 2013 a nic nenasvědčovalo tomu, že by se v Hradci Králové měla opět hrát nejvyšší hokejová soutěž. Ale sportovní veřejnost najednou probudily dohady v Českých Budějovicích. Klub HC Mountfield se totiž rozhodl, po sporech s tamní radnicí a Budějovickým Budvarem kvůli čepování piva při domácích zápasech extraligy, přesunout licenci do jiného města. Z čehož vyšel nejlépe a vítězně Hradec Králové, který tak na svém zimním stadionu přivítal klub Mountfield HK. Prakticky obratem byla prodána hradecká prvoligová licence právě na jih Čech, zájem o první ligu měl ale kupříkladu i dnes partnerský Kolín.

A tak se, po přesunu prakticky celého mužstva z Budějovic do Hradce, hrála přesně po dvaceti letech pod Bílou věží nejvyšší česká hokejová soutěž. Mužstvo kouče Draisaitla vyrostlo kolem kapitána Jiřího Šimánka a Jaroslava Kudrny a v sezóně 2013/14 překonalo veškerá očekávání a nakonec postoupilo do čtvrtfinále, kde však nestačilo na Zlín. I v následujících dvou letech to ambiciózní Mountfield HK nedotáhl ve vyřazovacích bojích dál. A tak opět hned v prvních kolech play off nestačil na Spartu a také Mladou Boleslav.

Ke kormidlu se po Vladimíru Kýhosovi dostal další zkušený bard Václav Sýkora, jenž se sousedními Pardubicemi získal titul v roce 2010. A hradecký celek dokázal trenér Sýkora ve dvou ročnících za sebou dovést mezi čtyři nejlepší! V jednom případě si ale Lvi vylámali zuby na Kometě Brno a podruhé zase na Ocelářích z Třince. I tak ale mohli Východočeši nakouknout i do mezinárodní Champions Hockey League.

Do této evropské soutěže už vstoupili královéhradečtí hokejisté v mnohem kulturnějším prostředí. Díky městu totiž prošla dnešní ČPP Aréna několika výraznými rekonstrukcemi od sky-boxů přes vzduchotechniku, které ji dovedly až do dnešní podoby. A také se pod Bílou věží začal hrát Mountfield Cup, díky kterému do královského města zavítaly osvědčené značky typu HC Davos, Avangard Omsk nebo Spartak Moskva.

V létě 2018 přebral po svých velkých úspěších u hradecké mládeže mužstvo A-týmu Mountfieldu kouč z domácí líhně – Tomáš Martinec. Stále ještě mladý trenér přinesl pod Bílou věž moderní způsob hry ve vysokém tempu a prakticky neustálým napadáním. Pro tyto aspekty jsou velmi důležití hráči, kteří kvalitně bruslí. A právě ti na východ Čech mířili. Mužstvo se budovalo k úspěchu v následujících pěti letech.

Po dalším trpkém vypadnutí ve čtvrtfinále s Kometou Brno a nepříliš povedeném úvodu dalšího ročníku se představenstvo rozhodlo přidat do realizačního týmu zkušenosti v podobě Vladimíra Růžičky, posledního trenéra, který s českou reprezentací získal titul mistra světa. A i díky tomuto kroku tým z východu Čech dokráčel do finále CHL, které se odehrálo v Hradci Králové. Napráskaná aréna se otřásala v základech po brance Petra Koukala, jenže hostující Frölunda dokázala třemi brankami během pár minut skóre obrátit a rozhodnout.

Tandem Martinec-Růžička se však v českém play off podobně předvést nemohl, jelikož přišla pandemie COVID-19, která narušila i sezónu 2020/21. V té Mountfield HK, už pod taktovkou hlavního kouče Vladimíra Růžičky, vypadl opět ve čtvrtfinále, tentokráte podlehl libereckým Bílým Tygrům. Na startu ročníku ale mohli fanoušci, bohužel skrze televizní obrazovky, vídat umění v současnosti nejúspěšnějšího vyslance hradeckého hokeje v NHL Filipa Hronka.

Před ročníkem 2021/22 dostal příležitost dokončit svou práci u A-týmu oblíbenec hradeckých tribun Tomáš Martinec. Ten dostal k ruce silného asistenta Ladislava Čiháka a Mountfield opět po nějaké době bavil svými výkony na ledě. A nakonec si došel pro Prezidentský pohár, což znamenalo největší úspěch v dosavadní historii klubu. Na tom nezměnilo nic ani čtvrtfinálové vypadnutí s Mladou Boleslaví. Podobně zajímavého úspěchu dosáhli hradečtí hokejisté také o rok později.

Svěřenci Tomáše Martince se základní částí sezony 2022/23 protrápili, trápila je marodka, nastupovali hráči z farmářského Kolína. Tým padal do průměru extraligy. Ale v závěru započal tým kapitána Radka Smoleňáka velkou stíhací jízdu, díky které urval přímý postup do čtvrtfinále. V něm vyřadili Východočeši Liberec 4:1 na zápasy, následovala dnes již legendární série s Vítkovicemi protkaná mnoha stále omílanými přiběhy – 3:0 na 3:3, nejdelší zápas české hokejové historie, postup Mountfieldu do finále a nakonec také prohřešek tří hráčů proti antidopingovým regulím. Mountfield nakonec sezonu dovedl ke stříbru, které nakonec paradoxně slavilo naplněné Ulrichovo náměstí. Hradec žil hokejem.

V následujícím ročníku Hradec Králové s kapitánem Janem Eberlem postoupil do čtvrtfinále, kde trápil Pardubice. Na rivala si chtěli hokejisté Mountfieldu pod taktovkou nového kapitána Tomáše Pavelky a brankářem Stanislavem Škorvánkem počíhat také o rok později. Ale opět se radovalo Dynamo rozdílem 1:4 na zápasy.