Florida přechytračila Vancouver, Jim Benning stále žije v minulosti

V dnešní době, kdy se většina týmů v NHL opírá o pokročilé statistiky a nejrozličnější analýzy, by si mohl jeden myslet, že v nejlepší hokejové lize světa už není prostor pro chyby. Že všechno řídí čísla a staré dobré časy jsou tytam. U většiny týmů to tak víceméně platí, nicméně najdeme minimálně dvě výjimky, které na sebe v minulých dnech upozornily.

Účinnost novátorských myšlenek rychle klesla, poněvadž se o analytická data začali opírat architekti téměř všech týmů v kanadskoamerické soutěži. Ti ale dobře vědí, že v některých klubech stále působí funkcionáři ze staré školy, jejichž nevědomosti je možné využít.

Jedním z nich je Jim Benning, generální manažer vancouverských Canucks.

Okurková sezóna ještě ani pořádně nezačala a první větší posezonní trejd už je za námi. Kosatky získaly z Floridy řízného zadáka Erika Gudbransona spolu s pátou volbou v draftu za Jareda McCanna a výběry ve druhém a čtvrtém kole blížícího se jarmarku talentů.

Někteří příznivci celku z provincie Britská Kolumbie Benninga za tento krok nekritizují, nicméně když zavrtáme více do hloubky, zjistíme, jak moc Vancouver prodělal. Leccos napoví i výrok samotného funkcionáře: „Panthers nám zavolali první a zeptali se na Jareda McCanna. Když jsme chtěli dát něco dohromady, nadhodili jméno Erika Gudbransona.“

Proč zrovna jeho? Začalo na Floridě ještě více pálit slunce? Je nový generální manažer Tom Rowe mužem na svém místě? Tyto a podobné otázky si mnozí určitě položili, Gudbranson totiž sotva před pár týdny prodloužil s Cats smlouvu a zámořské zdroje psaly o tom, že ottawský rodák se klidně může stát příštím kapitánem Panterů.

Věc se má ve skutečnosti trošku jinak. Rowe moc dobře věděl, že Benning hráče Gudbransonova typu zbožňuje a byl by za bez sedmi centimetrů dvoumetrového pořízka ochoten obětovat hory-doly. Jim Benning tak za fyzicky skvěle disponovaného, ale vcelku průměrného zadáka hrdě poslal na slunný jih Spojených států McCanna, jednoho z největších talentů v organizaci, kterou (stále) vede, výběr na samotném začátku druhého kola a ještě jeden v kole čtvrtém.

Co z toho plyne?

Canucks opět upřednostnili krátkodobý úspěch před tím dlouhodobým, ačkoliv se vůbec nenacházejí v dobrém rozpoložení. Kanadský velkoklub skončil ve stále probíhajícím ročníku třetí od konce a prakticky veškerým jeho oporám je přes 30 let (těm největším, bratřím Sedinům, už táhne na 36).

Jim Benning navíc veřejně potvrdil, že chystá další výměny. Co to znamená pro generální manažery, kteří mají alespoň trochu za ušima? Volat, volat, volat a jen tak přátelsky nabízet hráče Gudbransonova typu. „Jime, jaké je u vás na severozápadě počasí? Tady je krásně. Máme tu jednoho hráče, kterého bychom si rádi nechali, ale máme nějaké problémy s platovým stropem. Za tu správnou cenu by mohl být k dispozici…“

Že přeháním? Posuďte sami, zde je výsledek Benningova obchodování od loňského léta:

Zisky: Brandon Sutter, Markus Granlund, Philip Larsen, Emerson Etem, Erik Gudbranson, volba ve třetím kole draftu, volba v pátém kole draftu.

Ztráty: Nick Bonino, Hunter Shinkaruk, Nick Jensen, Zack Kassian, Adam Clendening, Jared McCann, dvě volby ve druhém kole draftu, volba ve čvrtém kole draftu, dvě volby v pátém kole draftu, volba v šestém kole draftu.

Suma sumárum, Kosatky se mimo jiné zbavily spousty voleb v draftu, jednoho z nejlepších hráčů probíhajícího play-off a dvou vysoce ceněných talentů za vesměs průměrné hokejisty.

Příznivci Canucks, nezoufejte, Vancouver není jediným klubem v lize řízeným tímto způsobem. Kdo je tím dalším? O tom zase příště. 

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter