5. listopadu 2016, 10:00
Jiří LacinaKdo chodí sázet, ví, jak obtížné je tipovat výsledky NHL. Další důkaz nevyzpytatelnosti zámořské hokejové soutěže padl v pátek. Spousta fanoušků si asi musela po ránu pořádně promnout oči, jestli se jim to jenom nezdá. Nikoli. Montreal, ten skvěle rozjetý hokejový stroj, skutečně padl s Columbusem 0:10!
„Dalo se čekat, že výborný začátek nebude trvat věčně, ale kdo by předpovídal totální propadák zrovna proti Columbusu v Nationwide Areně?“ táže se rozzlobený montrealský tisk.
Na světě asi není nikdo takový. Je to pár dnů, co jsme vás v obsáhlejším článku právě o hře Montrealu podrobně informovali. Všechno vypadalo báječně. Suverénně nejlepší obrana v lize, skvělé brankářské duo, produktivní útok. Zdánlivá dokonalost vedla k uspokojení, které je nepřítelem jakéhokoli pracovního výkonu. V pátek to pochopili i hráči Canadiens.
Jak je vlastně možné, že tým, který dostal v úvodních deseti utkáních jen třináct gólů (čtrnáctý inkasovaný gól v tabulce je rozhodující nájezd z utkání s Ottawou) a pak za čtyřicet minut dostane osm, za šedesát minut deset branek, by snad mohlo naznačit připojené video. Proč to všechno, už si musí rozebrat a zanalyzovat někdo jiný. Někdo, kdo vidí lépe do kabiny Habs.
„Na něco takového opravdu nezapomenete,“ zlobil se Brendan Gallagher. „Dnes jsme dostali lekci. Muselo to přijít. Už minulý zápas jsme byli hrozní, ale dostali jsme se z toho. Dneska ne.“
Montreal byl až dosud jediným týmem v NHL, který neutrpěl porážku v základní hrací době. K devíti výhrám měl jediný nezdar po nájezdech. První porážka v základní hrací době se urodila v jedenáctém kole a měla rovnou historický formát. A to pro oba kluby.
Columbus nastřílel dvouciferných deset branek poprvé ve své šestnáctileté historii. Canadiens, jejichž dějiny jsou mnohem, ale mnohem delší, prohráli o deset branek poprvé od památného výprasku z února 1995, kdy s Patrickem Royem v bráně padli 1:11. Byl to poslední zápas slavného gólmana v Montrealu, odkud byl následně na vlastní žádost vyměněn do Colorada.
Výsledek 0:10 byl do zdejších klubových análů zapsán počtvrté. Poprvé v roce 1921 proti původní Ottawě Senators, podruhé v roce 1933 proti Bostonu Bruins, potřetí v roce 1942 proti Detroitu Red Wings. Počtvrté, po dlouhých 74 letech (!), v noci na sobotu.
Domácí šli za vítězstvím důrazně od samého začátku. Třetí gól padl v 15. minutě z patnácté střely hráčů Blue Jackets, hosté do té doby vystřelili mezi tyče Bobrovského brány jen třikrát. Dohromady čtyři banky padly v přesilové hře, šest při hře pět na pět.
Čtyři hráči domácích – Josh Anderson, Nick Foligno, Cam Atkinson a Scott Hartnell - zaznamenali po dvou vstřelených gólech. Žně to ale byly skoro pro všechny Modrokabátníky. Jediným útočníkem Columbusu, který vůbec nebodoval, byl Čech Lukáš Sedlák. Z obránců se mezi střelce nebo nahrávače nezapsal pouze Ryan Murray.
„Na tom zápase nebylo nic, vůbec nic pozitivního,“ povzdechl si trenér poražených Michel Therrien.
V zámoří nebývá zvykem, aby gólman z brány utíkal. Čeká na pokyn trenéra. Ten nepřišel. Montoya tedy, možná trochu překvapivě, pil z hořkého kalichu trapnosti až do úplného dna. Nyní jen doufejme, že po utkání nezajde za klubovým vedením a nepožádá o trejd, jako to v roce 1995 udělal jeho slavnější a prchlivější brankářský předchůdce.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.