Hokej byl víc než náboženství, hráči z Québecu ale čelili rasismu. Jak s ním NHL bojuje dnes?

Sport je nedílnou součástí severoamerické kultury. Hokejová klání navštěvují tisíce lidí, v celém odvětví se hraje o miliardy dolarů a vlastnit klub NHL tak může být i perfektní byznys. Jenže součástí kanadsko-americké ligy je bohužel i rasismus. Jaké jsou jeho příčiny? Čím si NHL prošla v minulosti? A je momentální situace lepší?

Rasismus je teorie a ideologie rozdělující sociální skupiny podle rasového klíče. Snaží se ospravedlnit společenské nerovnosti na základě předpokládaných biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi. A svůj problém s ním měl – a do jisté míry stále má – také hokej, konkrétně zámořská NHL.

Jeho projevy jsou sociální, kulturní a ekonomické. Tato konfliktní ideologie totiž zasahuje do soukromého i veřejného života, včetně sportu. A ten se společností úzce souvisí.

Nerovné příležitosti v běžném životě se odráží i v hokejovém prostředí – případní talenti z menšinových etnik totiž nemají stejnou startovní čáru. Nedostanou stejnou příležitost jako jiní a svoje sportovní schopnosti často ani nerozvinou. 

Roli pak samozřejmě hrají i peníze. Výstroj pro malého hokejistu stojí několik tisíc korun, což je velký rozdíl třeba oproti basketbalu, pro který potřebujete jen míč, tenisky, kraťasy a tričko. 

Výsledek? V NHL nenajdete moc zástupců menšin. Což vytváří další podmínky pro rozvoj rasismu. Jaká je jeho historie v zámořské soutěži? 

41 let čekání

NHL byla založena v roce 1917, hraje se tedy už 105 let. A téměř polovinu této doby ji hráli jen běloši (Pokud tedy nepočítáme Freda Sasakamooseho, prvního indiána v lize, který do NHL naskočil v roce 1953 na jedenáct zápasů). Prvním Afroameričanem v NHL byl totiž Will O’Ree v roce 1958 – 41 let poté, co se v soutěži utkaly první dva týmy!

Dnes je NHL mnohem vice multikulturní. Běloši ale lize stále dominují – tvoří okolo devadesáti procent hráčů. Tenhle poměr přitom pořád neodráží zastoupení menšin v severoamerické společnosti. Musíme ale připomenout, že ne za všechno může jen rasismus.

Hokej je totiž v tomto ohledu specifický sport. Hraje se převážně na severní polokouli a populárnější je obvykle v oblastech s příhodným klimatem. Takže většina hokejistů pochází ze zemí, jejichž obyvatelstvo je spíše europoidní.

V sezoně 2019/20 například 42,6 procent z hokejistů v NHL tvořili Kanaďané, 26,1 procent Američané a 31,3 procent hráči z ostatních zemí, většinou však z Evropy.

Frankofonní menšina proti všem

To ve čtyřicátých a padesátých letech byla situace jiná. A přestože NHL hráli jen běloši, nemůžeme říct, že by v lize neexistovaly problémy. Jeden příklad za všechny? Frankofonní Kanaďan Maurice Richard – největší hvězda Montrealu Canadiens té doby. Mimo jiné také osminásobný vítěz Stanley Cupu a hokejista, po kterém se dnes jmenuje trofej udílená nejlepšímu střelci soutěže.

Francouzsky mluvící Kanaďané se (nejen) v poválečných letech potýkali se stejnými problémy, jako hokejisté černé pleti. To vše kvůli kulturním a jazykovým rozdílům od zbytku Severní Ameriky. A symbolem jejich menšiny byl právě Richard.

Což dokládají události ze 17. března 1955, známé jako „The Richard Riot“ – montrealská vzpoura za Richarda.

Čtyři dny předtím – ke konci základní části – neudržel Richard v utkání s Bostonem nervy na uzdě, když ho obránce Hal Laycoe zasáhl vysokou holí a způsobil mu zranění, které později spravilo pět stehů.

Richard si neustálé ataky soupeřů už nehodlal nechat líbit. O Laycoea zlomil hůl a v následné bitce dokonce uhodil sudího, který se do mely připletl. Prý si ho spletl s hráčem Bruins, jenže prezident NHL Campbell byl neoblomný – Richarda suspendoval do konce sezony, včetně všech zápasů play off!

Hned příští zápas pak Campbell osobně navštívil montrealskou halu Forum, což okamžitě vyvolalo emoce a nepokoje. „V provincii Québec byl hokej víc než náboženství, a Richarda obdivovalo víc lidí než papeže,“ vzpomíná bývalý rozhodčí Red Storey. Jeho slova se brzy potvrdila. Pro domácí fanoušky nespravedlivá suspendace jejich největší hvězdy se brzy přelila v násilí, které se rozšířilo do celého města.

Richard dokonce musel promluvit ve vysílání rozhlasové stanice, aby naštvané občany uklidnil. Celé nepokoje nakonec kromě poškozeného majetku vyústily v 37 zraněných, 100 zatčených.

V 60. letech ovšem celá provincie postupně získávala větší autonomii a podobné nepokoje už se neopakovaly. Richard byl každopádně prvním bojovníkem za práva menšin v NHL – během kariéry dokonce pravidelně psal svůj sloupek do týdeníku Samedi-Dimanche, kde kritizoval ligu a rozebíral i nenávistné projevy soupeřů.

Pořád aktuální

S občasnými projevy rasismu má NHL co do činění i v posledních letech. V roce 2011 někdo na Waynea Simmondse hodil banán během přípravného zápasu. O rok později byl Joel Ward terčem rasismu na sociálních sítích, stejně jako P.K. Subban v roce 2014. Před třemi lety si pak Devante Smith-Pellyho vyslechl rasistické urážky během utkání v Chicagu.

NHL už dnes ale s rasismem bojuje. Čtyři fanoušci, kteří na Smith-Pellyho pořvávali, dostali zákaz vstupu na stadion Blackhawks a liga jejich projevy silně zkritizovala.

Podobně se liga vypořádala s případem trenéra Flames – svou výpovědí v roce 2019 šokoval veřejnost bývalý hokejista Akim Aliu, kterého rasisticky urážel trenér Bill Peters. Po obvinění v Calgary rezignoval.

Každý rok v únoru také běží kampaň „Hockey is for Everyone“ – Hokej pro všechny. Každý tým má svého ambasadora, který podporuje a šíří myšlenky této akce. Existují také povinné vzdělávací programy pro realizační týmy. To je ale zřejmě maximum, co může vedení soutěže s tímto společenským problémem dělat.

„Můžete na to upozorňovat, jak chcete, ale nakonec je to stejně na jednotlivcích. Záleží na nich, jak se chovají, a jak se projeví,“ řekl již dříve Evander Kane, útočník Edmonton Oilers. 

Do budoucna snad tedy bude rasismu v NHL co nejméně. A bude se víc řešit samotný hokej než společenské průšvihy.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter