KOMENTÁŘ: Trotz má pod rukama skvělý tým. Cenu pro trenéra roku si zaslouží Gallant

Nejlepším koučem letošní sezóny se stává… Barry Trotz! Alespoň podle oficiálních webových stránek soutěže by měla podobná věta zaznít v červnu při předávání prestižních cen. Washingtonský lodivod kormidluje své mužstvo vstříc nejlepší sezóně v historii klubu a prezidentské trofeji. To samo o sobě je poměrně dobrý důvod mu cenu dát. Jenže, není v boji trochu zvýhodněný?

Hráči Washingtonu by již v klidu mohli místo zápasů ležet na pláži a jen zpovzdálí pozorovat, jak vrcholí bitva o play-off. V nadsázce řečeno, tak velký mají na prvním místě náskok. Stránky NHL.com píší, že Trotz přesto své svěřence dál žene do bojů se stejnou vervou a Capitals díky tomu ještě neprohráli dvakrát v řadě. Takže je to přece jasné – dejte mu tu Jack Adams Trophy.

Na úvod je třeba říct jedno. Třiapadesátiletý Kanaďan je bezesporu nadmíru schopný kouč, který své kvality prokazuje už dlouhá léta v té nejtěžší soutěži. Dobře si vedl v Nashvillu a také v našlapaném Washingtonu dokázal udržet hvězdné hráče na uzdě, nikoliv však na úkor jejich velkého svázání taktikou.

„Za těch sedmnáct sezón jsem se zřejmě nejvíc naučil naslouchat svému okolí. A to nejenom asistentům, ale hlavně také hráčům. Jsem teď daleko více trpělivý při svém rozhodování, což je podle mě klíč,“ prokázal Trotz empatii, která se podílí na jeho know-how.

Ale přesto, netěží muž s přísnou vizáží trochu z materiálu, jenž má pod rukama?

Našlapaný kádr dělá své

Už když přišel do hlavního města, měl Trotz k dispozici jednoho z nejlepších kanonýrů všech dob Alexe Ovečkina, velmi nedoceněného šikuly Niklase Bäckströma či silného Bradena Holtbyho v bráně.

Před letošním ročníkem navíc vedení mužstva angažovalo dva prvotřídní kousky, které byly k mání na trhu. Generální manažer Brian MacLellan přivedl zkušenostmi otřelého Justina Williamse, jenž se pyšní třemi prsteny pro vítěze Stanley Cupu a pověstí Muže sedmých zápasů (v sedmi rozhodující duelech sérií play-off ještě neprohrál a nasbíral 14 bodů), a T. J. Oshieho, který je naopak penaltovým mágem. To vše dohromady tvoří perfektní mozaiku a pořádnou sílu budící respekt u soupeřů.

Pokud však dostanete ty nejlepší hráče a někdo vás postaví na střídačku, máte polovinu mise za sebou. Ne nadarmo je možné od trenérů elitních celků ve sportovním světě někdy slyšet větu jako z úst kouče fotbalové Barcelony Luise Enriqueho: „Co před utkáním řeknu Messimu, Neymarovi a Suarezovi? Abrakadabra. To je vše, co potřebují slyšet.“ Pochopitelně se jednalo o vtip, nicméně zase tak daleko od pravdy zjevně nebyl.

Washington má momentálně nejlepší tým za poslední roky a už jen to mu podle mnoha expertů dávalo před startem sezóny slušnou šanci na zisk prvního Stanleyova poháru v historii. Bez upírání zásluh Trotzovi, není důvod si myslet, že kdyby stál na střídačce jiný trenér, k podobným ambicím by se nepřiblížil. Rodák z Winnipegu je jen tou pomyslnou třešničkou na dortu, posledním článkem k dobře promazanému stroji.

Gallantova práce s talenty

To na Gerarda Gallanta čekala na Floridě podstatně těžší šichta.

Když v červnu 2014 nastupoval, mužstvo ze Sunrise stagnovalo a nemohlo se odpoutat k lepším výkonům. Prestižní magazín The Hockey News psal: Možná nebyl první volbou manažera a možná zatím neměl takový úspěch v NHL, ale odvedl výbornou práci v juniorských ligách.

Právě druhá část tohoto tvrzení se zdá být velmi důležitým předpokladem pro Gallantův současný úspěch. Na Floridě se to poněkud paradoxně hemží mládím a bylo tedy nanejvýš potřebné, aby se talenti dostali do správného prostředí.

Přesně takové jim o rok mladší souputník Trotze v týmu Panterů vytvořil. Dokonale se mu podařilo namixovat útočné lajny, v nichž se mohli zelenáči Jonathan Huberdeau a Aleksander Barkov učit od veterána Jaromíra Jágra, stejně tak jako Vincent Trocheck nebo Riley Smith od finského mazáka Jussiho Jokinena.

Gallant už dříve pracoval s Huberdeauem a jejich opětovné setkání jakoby pomohlo nadějnému Kanaďanovi. Tak jako mnozí si prožil útrapy druhého ročníku v soutěži, ale od příchodu nového kouče se znovu zvedl a zařadil se k tahounům mužstva. Taktéž od dalších méně známých hráčů jako třeba Quintona Howdena či Kyla Raua dokázal vymačkat maximum.

Vytáhl Floridu do oblak

Neuvěřitelné ale zejména je, jakým způsobem Gallant naučil Floridu bránit. Než přišel do slunného města, víc gólů než Panteři obdržel v sezóně 2013/2014 jen beznadějný případ Edmonton. V té loňské už přišel posun na 18. místo v této statistice a letos už méně branek inkasovaly pouhé čtyři (!) týmy.

Všichni hráči – dobře, snad až na Jaromíra Jágra – si poctivě plní defenzivní úkoly a dělají přesně to, co po nich trenér chce. Navíc si Gallant výborně sedl právě i s českou legendou, která na něj nedá dopustit.

Je libo další důkaz o Gallantově přínosu? V minulé sezóně dotáhl Floridu k 91 bodům, což znamenalo oproti roku před svým nástupem posun o celých 25 zápisů. Nyní mají Panteři bodů 83 a do konce základní části pořád zbývá patnáctka duelů.

Tým navíc míří za první účastí v play-off po čtyřech letech a stále reálně bojuje také o divizní titul. Zapomenout nelze ani na dvanáctizápasovou vítěznou šňůru mezi prosincem a lednem, během které nebylo v lize lepšího celku.

To není špatná vizitka na mužstvo, s nímž se před sezónou příliš nepočítalo a které při vší úctě k němu nemá tak hvězdný kádr jako Washington, jenž už se loni pohyboval na špici.

Gerard Gallant zkrátka odvedl velký kus práce a zasloužil by si uznání v podobě trofeje.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter