Nejsilnější moment? Zápas pod otevřeným nebem, říká Milan Hejduk

V Coloradu odehrál krásných čtrnáct sezón. Během ročníku 2002-03 nastřílel padesát branek a stal se nejlepším snajprem základní části. Jeho souhra s Peterem Forsbergem patřila jistou dobu k tomu nejlepšímu, co jste mohli v NHL vidět. Přesto, když před pár dny zavzpomínal, za svůj „top moment“ neváhal označit nedávný zápas veteránů pod otevřeným nebem.

Milan Hejduk oficiálně ukončil kariéru v roce 2013, přestože už poslední ročník za moc nestál a na led v něm naskočil ani ne ve třicítce zápasů. V únoru rád lenošení přerušil, oprášil hokejovou výstroj a znovu vyjel na led. Bitva s tradičním rivalem z Detroitu, i když na veteránské úrovni, byla silná motivace.

„Viděl jsem nějaké otevřené zápasy v televizi, ale nikdy jsem v žádném nehrál,“ řekl pro list Denver Post pár měsíců po utkání, kterému přihlíželo 43 tisíc fanoušků, a jenž předcházel hlavnímu duelu mezi současnými celky Red Wings a Avalanche.

Duel se konal 26. února, nicméně teplota byla na tu dobu nezvykle vysoká. „Každý se strachoval o kvalitu ledu, ale bylo to lepší, než jsem myslel, že bude,“ řekl čtyřicetiletý Hejduk.

Zlaté Nagano

Do NHL přišel v roce 1998. Pomohly mu výborné výkony pod pěti kruhy v Naganu. Při zdravotních problémech Otakara Vejvody i Vladimíra Vůjtka se hledalo křídlo do útoku k Martinu Procházku a Pavlu Paterovi. Trenéři nejdřív zkoušeli Jana Čalouna, který sbíral ve Finsku body po hrstech, nakonec se ale vedle legendárního dua P+P víc osvědčil právě benjamínek Hejduk.

Jeho nečekaně dobré výkony na olympiádě vzbudily zájem Colorada, které jej ještě jako Quebec v roce 1994 ve čtvrtém kole draftovalo. „Bylo mi dvaadvacet let a neuměl jsem slovo anglicky,“ vzpomínal Hejduk. „Začátek byl drsný. Očekával jsem, že půjdu do nižší soutěže a cestu nahoru si budu muset odpracovat. Nakonec jsem byl ale nejproduktivnějším hráčem přípravného kempu a zůstal jsem v prvním týmu.“

Do odchodu za moře hrál za Pardubice. Místo v sestavě Colorada si vybojoval jako třináctý útočník. Stačilo to. Nebyl důvod posílat jej na farmu. V sezóně 1998-99 nasbíral na nováčka vynikajících 48 bodů (14+34) a jeho hvězda začala pomalu ale jistě stoupat.

Souhra s „Foppou“

V roce 2001 vyhrál s Coloradem Stanley Cup. Jak už bylo řečeno, o dva roky později se stal nejlepším střelcem ligy a vyhrál Maurice Richard Trophy. Jeho centr Peter Forsberg se tehdy dočkal své jediné Art Ross Trophy za vyhranou produktivitu, když v posledním zápase sezóny odsunul na druhé místo kamaráda z mládí Markuse Näslunda. 

Vedle Jaromíra Jágra a Dominika Haška je tak Hejduk dodnes jedním z mála českých držitelů skutečně prestižní a vysoko hodnocené individuální trofeje. Ještě jednou nastřílel 40 branek, celkem pětkrát v kariéře se dostal přes 30 zásahů. S 375 přesnými trefami je za Jágrem a Patrikem Eliášem historicky třetím nejlepším českým střelcem v NHL.

Svoje dispozice vyzdvihl sám, kdy připomněl: „Mojí největší předností byla schopnost střílet góly. Měl jsem smysl pro správný pohyb po hřišti a přesnou střelu.“

Když v sedmatřiceti letech ukončil kariéru, která nebýt zlobivého kolena, mohla ještě nějaký rok trvat, byl druhým hráčem v dějinách klubu (Quebec – Colorado) v počtu odehraných utkání (1020) a čtvrtým v počtu nastřílených gólů (375). V prodloužení je s devíti trefami vůbec nejlepší, s 59 vítěznými zásahy je v historii klubu druhý. Jeden z nejlepších a nejskromnějších českých hokejistů v NHL byl letos uveden do Sportovní síně slávy v Coloradu.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter