Nový Sidney Crosby. Průměrný hráč v průměrném týmu

Sidneymu Crosbymu se nedaří. Po hororovém začátku, kdy v devíti úvodních utkáních sezóny bodoval jen v jediném, sice přišlo mírné zlepšení, dohromady je to ale pořád málo. Po třetině základní části má Crosby na kontě jen šest branek, v plus minus bodech patří k úplně nejhorším v lize, v kanadském bodování je na konci osmé desítky.

I kdyby se výrazně zlepšil, na návrat mezi absolutní elitu už to nebude. Považte, že lídr bodování Patrick Kane (45 bodů) má na Crosbyho (19 bodů) už 26 bodový náskok! Více než dvakrát tolik bodů nasbírali i Tyler Seguin a Jamie Benn (oba 40). Přestože si to před sezónou spousta novinářů myslela, lídr Pens už letos Art Ross Trophy nevyhraje. Trápí se a nejen v zámoří si kladou otázku: Proč?

Unavený, dobitý, ale (prý) efektivní

Ty úvahy si stojí za to přečíst. Autor jich v posledních dnech načetl, až ho z toho bolí hlava. Někteří se pokouší Crosbyho hájit. Třeba na sportsnet.ca. Kanadský hokejový princ to prý neměl během kariéry jednoduché. Věčně ho někdo hákoval, sekal, fauloval a on se jako chrabrý Kanaďan vždycky statečně oklepal a příští střídání už zase bojoval jako lev. Je z toho všeho unavený a dobitý.

Spousta lidí vidí Crosbyho v úplně jiném světle. Přenesme se o pár let zpátky. Poslední sérii play off před svým odchodem do KHL odehrál Jaromír Jágr proti Pittsburghu. Ve druhém kolem pohárových bojů 2008 nestačil s New York Rangers na Penguins v pěti zápasech. Jágr hrál tehdy výborně, v deseti zápasech play off nasbíral 15 bodů (5+10).

V časopise Pro Hockey se v té době objevila hláška měsíce právě z úst tohoto hráče a přestože byla v angličtině, nebylo třeba ji překládat: „Play hockey!“ vyštěkl Jágr v jeden moment na Crosbyho, když ten podle svých zvyklostí přihrál faul a ochotně se svalil na led.

Na Jágrovi visel v NHL odjakživa minimálně jeden protihráč. V Bostonu ho řezal Hal Gill, v Tampě si ho tradičně hleděl krajan Pavel Kubina (jednou mu vyrazil několik zubů). Každý tým měl svého chlapa, který se od Jágra nehnul. Přesto jste ho málokdy viděl padnout, což platí dodnes. O Crosbym se něco takového říct nedá. K jeho přednostem patří leccos: bruslení, dobrá přihrávka, skvělé čtení hry, ale schopnost zatnout zuby, když ho někdo mydlí, ke Crosbyho přednostem nepatří. 

Korunu všemu na sportsnet.ca nasadili, když přidali úvahu, podle které Crosby už nebude tak spektakulární hráč, ale zase bude o to efektivnější. Že vstupuje do fáze kariéry, jakou předváděl starší Steve Yzerman. Poctivý, komplexní pracant dopředu i dozadu. Zní to hezky, než se člověk podívá na plus minus, statistiku přezdívanou tabulka pravdy. Crosby je teď všechno možné, jenom ne efektivní. Jen v sestavě Penguins je v polovině prosince dvacet efektivnějších hráčů. 

Spolupráce s Kesselem nevyšla

V Kanadě je jeho glorifikace takřka povinností; netipnout před sezónou Crosbyho na vítěze Art Ross Trophy snad znamená riziko odejmutí novinářského průkazu. Pamatujete si ještě ty předpovědi, že Phil Kessel může dát vedle Crosbyho padesát gólů za sezónu? Na papíře to vypadalo skoro dokonale. Lídr Pens nahrává, posila z Toronta zakončuje.

Jevgenij Malkin měl tradičně přijít zkrátka. Když se Crosbymu v minulosti nedařilo, musel mu Malkin nejednou uvolnit své místo na přesilovce. Máš dobrou střelu, od modré to uhraješ! Přestože Malkin vzkázal z Ruska, že by si s Kesselem dokázal vyhovět, začal podsaditý Američan v první lajně vedle kapitána. Teprve časem, když se vzájemná spolupráce jevila zcela neplodnou, přesunul jej trenér k Malkinovi.

Pittsburgh ztrácí na síle

Internet je plný analýz, proč to Crosbymu nejde. Stránka hockeybuzz přináší celou náruč důvodů. NHL prý zase málo trestá tvrdou hru. To je možná pravda, ale podmínky jsou pro všechny stejné. Více než sedm desítek hráčů se s nimi od začátku sezóny srovnává lépe. Více než sedm desítek hráčů dokázalo vyprodukovat víc gólů a nahrávek než číslo 87. A nechce snad nikdo tvrdit, že třeba Patricka Kanea někdo šetří a umetá mu cestičku jako v curlingu, když se řítí na bránu.

Za relevantnější lze považovat důvod, podle kterého opadla kvalita celého týmu Pens. To je fakt. Penguins se na každý gól strašně nadřou. Každá hvězda, když zrovna zažívá krizové období, uvítá zvýšenou podporu spoluhráčů. Crosbyho však aktuálně nemá z bahna kdo vytáhnout.

Velkou ztrátou byl odchod Jordana Staala. Dokonalý třetí centr, schopný přiměřeně přispět ofenzivě, ale současně obstarat černou práci. Plnil podobnou úlohu jako George Harrison u Beatles. Nikam se moc necpal, poctivě odmakal svoje, když ale dostal prostor, uměl přispěchat s výkonem na úrovni obou hlavních týmových es. S odchodem Staala v roce 2012 Pittsburgh významně oslabil.

O dva roky později ještě dokázal týmový premiant vyhrát svou druhou a zatím poslední Art Ross Trophy, jenomže to tu ještě byli Pascal Dupuis, Jussi Jokinen, James Neal, úlohu bránícího centra plnil po Staalovi obstojně Brandon Sutter. Posledně jmenovaný je teď ve Vancouveru, Dupuis nedávno vzdal těžký boj s nepříjemnými zdravotními problémy (krevní sraženiny), další hráči odešli.

Platový strop zatlačil Tučňáky do nevděčné pozice, kdy obtížné drží dlouhodobě konkurenceschopný celek. Ačkoli třeba Chicagu se to daří. Blackhawks krváceli po třech Stanley Cupech třikrát a pořád patří k elitě. Penguins jedinou pohárovou radost zatím nezopakovali a v probíhající sezóně už vypadli i z postupové osmičky. Třeba jejich někdejší chlouba – přesilovka – je momentálně čtvrtá nejhorší v NHL!

Je hokejista ve 28 letech starý?

Pak je tu věk. Tímhle důvodem vysvětluje Crosbyho špatné výkony nejeden zámořský novinář i fanoušek. Je hokejista ve 28 letech skutečně starý? Zvlášť Crosby, kterému za těch deseti let v NHL vzala skoro dvě kompletní sezóny zranění a další půlku tradiční tanečky hokejových odborů a ligového vedení z přelomu let 2012-13? Crosby má na kontě 655 odehraných utkání, což je čistých osm sezón.

Wayne Gretzky vyhrál svou poslední Art Ross Trophy ve 33 letech. Mario Lemieux ohlásil návrat k hokeji ve 35 letech. Tři a půl roku nehrál. Když přišel do Pittsburghu jako trenér Ivan Hlinka, prý si poměřovali rostoucí břicha. Pak pár měsíců potrénoval, skočil na led a nikoho nenechal na pochybách, že jeho genialita ani šikovné ruce neztratily na síle.

Jágr po Lemieuxově boku, mimochodem bylo mu 29 let, tehdy z naprosto ztracené pozice vystoupal ke své páté Art Ross Trophy. O pět let později ho o trofeje pro vítěze produktivity a nejlepšího střelce připravilo duo Thornton – Cheechoo až v úplném závěru sezóny. Jágr byl ve 34 letech vynikající!

Přesto spousta lidí v zámoří tvrdí, že „Crosby může mít svá nejlepší léta za sebou“. Není to trochu alibismus? Když vstoupil v osmnácti do NHL, dělal při hře pět na pět kolem tří bodů za šedesát minut čistého hracího času. Ve 24 letech se blížil skoro pěti bodům! Dnes je při hře pět na pět a přepočtu na šedesát minut času na jednom kanadském bodu.

Není sporu o tom, že většina sportovců výkonnostně kulminuje kolem pětadvaceti let. O tři roky později by ale neměl nikdo patřit do starého železa. Pokud netrpí nějakým dobře skrývaným zraněním, čemuž nic nenasvědčuje, bude Crosbyho problém nejspíš v hlavě. On sám ho musí najít a vypudit. Jinak jej brzo netipne na nějakou individuální trofej ani ten nejfanatičtější Kanaďan.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter