Poprvé proti sobě. Když jsem vyrůstal, sledoval jsem ho, vzhlíží ke Crosbymu McDavid

Jeden je ročník 1987, druhý 1997. Starší Crosby je zřejmě nynějším světovým hokejistou číslo jedna. Co se vysekal z otřesů mozku, je zase velmi výrazný. Možný nejvýraznější. S mimořádnou elegancí prošel s Kanadou mistrovstvím světa v Praze, zvládl i Světový pohár, na jaře podruhé v životě vyhrál Stanley Cup. Crosby je hráčem, kterému se kde kdo touží přiblížit.

V uplynulých jedenácti letech se to asi nejvíc dařilo Alexandru Ovečkinovi. Crosbyho však zastiňuje hlavně střelecky, Stanley Cup na rozdíl od svého rivala nevyhrál ani jednou. Pak tu byli Jonathan Toews, Patrick Kane, John Tavares, Claude Giroux… Ten největší soupeř ale Crosbymu asi právě dorůstá. V NHL je teprve druhý rok a v úterý proti sobě premiérově nastoupili.

Byla to solidní podívaná. Edmonton vedl v Pittsburghu už 3:1, nakonec ale o vítězství přišel. McDavid asistoval u všech tří branek hostujícího týmu, Crosby vyšel bodově naprázdno. Hlavní hvězdou večera byl autor dvou gólů Pens Conor Sheary.

„Brali jsme to jako zápas Oilers proti Penguins, ne Connora a Sidneyho,“ zdůraznil trenér Todd McLellan. Výkon svého kapitána však vyzdvihl: „McDavid odehrál skvělý zápas. Byl efektivní na celém hřišti. Několik našich hráčů odvedlo výborný výkon, pár ostatních naopak bylo velkým zklamáním.“

Connor McDavid fascinuje bruslením, nádherným vedením kotouče, hokejovým myšlením i šikovnýma rukama. Má všechno. I kdyby někdo Kanaďany a priori nenáviděl, kvalitu tohohle hráče musí uznat každý. Stačí se podívat na druhou branku Oilers z 18. minuty, jak vypíchl soupeři kotouč, ladně se protáhl kolem mantinelu a přesně přihrál Patricku Maroonovi.

„Všechno dělá ve vysoké rychlosti. Někdy to skoro vypadá, že je ještě rychlejší s pukem než bez něj. Je skutečně nebezpečný,“ řekl na adresu McDavida už den před zápasem obránce Justin Schultz, jenž hrál před výměnou do Pittsburghu část loňské sezóny vedle tohoto hráče v Edmontonu.

Vůdce Olejářů se na setkání se svým dětským idolem pochopitelně těšil. Náladu po zápase měl ale mizernou. Radši než malou osobní bitvu by vyhrál týmovou válku. „Ofenzivně jsme si, myslím, vedli dobře. V obraně jsme jim ale nabídli až moc. Samozřejmě tam byla vysoká úroveň vzrušení z toho, že hraju proti hráči, jako je on. Když jsem vyrůstal, sledoval jsem ho…“

Na to zvláštní mrazení si před utkáním rád zavzpomínal také zkušenější z dvojice sledovaných borců. Rovněž Crosby si dobře vybavuje, jak vstupoval po výluce 2005-06 do NHL a těšil se na zápasy se svými idoly. Setkání se Stevem Yzermanem mu vzalo zranění detroitského kapitána. Lépe si vybavuje utkání s Peterem Forsbergem, který byl tehdy na vrcholu.

„V prvních zápasech proti němu jsem dostal pár tvrdých lekcí. Myslím, že jsem byl tak mínus pět,“ smál se při té vzpomínce Crosby. „Viděl jsem ho mockrát. Proti němu jsem pak rychle pochopil, že musím bojovat, ne ho jen sledovat. Byla to legrace…“

S podobným respektem popsal po zápase hru svého následovníka: „Je rychlý. Nepotřebuje moc času ani místa. Jedna věc je sledovat zápasy, jiná věc je, když jste u toho. On skutečně nepotřebuje žádný čas ani prostor. Když se držíte na jeho úrovni, jste snadno v problémech. Musíte si na něj držet aspoň krok náskoku,“ zhodnotil hru o deset mladšího Kanaďana Crosby.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter