RETRO: Kipper? Obral Turka, dobyl Vezinu, měl dětského dvojníka

Jedno zranění mu změnilo celou kariéru. Bylo pro Miikku Kiprusoffa bodem zlomu. Neutrpěl ho ale on, ne, na podzim roku 2003 vypadl ze hry český čahoun Roman Turek. Do té doby jednička Calgary. 16. listopadu došlo k trejdu mezi Flames a Žraloky ze San Jose. A zbytek? Zbytek je historie.

Byl naštvaný.

Frustrovaný.

 Zůstával zaparkovaný jako trojka za Jevgenijem Nabokovem a svým krajanem Vesou Toskalou, přitom cítil, že má na to pravidelně chytat v NHL.

Černého Petra držel i kvůli promrhané příležitosti. To když Nabokov dříve trucoval kvůli smlouvě a on se na delší čas dostal mezi tři tyče. Jenže v kleci Sharks vyhořel. Zato Toskala zazářil.

A tak mu nezbývalo než čekat. Životní šanci mu nabídlo Turkovo zranění, vzpomněl si na něj totiž jeho bývalý kouč Darryl Sutter, toho času v dvojroli u Plamenů (trenér a generální manažer).

Věřil, že by Kiprusoff mohl v Calgary rozkvést. Doug Wilson, tehdejší GM San Jose, si uvědomoval, že se vzdává talentovaného borce.

„Víme, že má na to být skvělým brankářem,“ povídal. Řekl si za něj druhé kolo v draftu roku 2005 a později díky tomu získal špičkového beka Marca-Edouarda Vlasica.

 

Z Kiprusoffa se ovšem vyklubala ještě větší hvězda. Okamžitě, přes noc, ještě před oním draftem.

Do konce sezony stihl rodák z Turku odčapat 38 duelů a postaral se o nový rekord NHL, když stlačil brankový průměr na hodnotu 1,69. Neuvěřitelné! Úspěšnost zákroků vyšrouboval přes 93 procent.

Rychle se stal miláčkem davů, když pro Plameny zajistil nulou postup do play-off, tleskaly mu tribuny vestoje.

Kiprusoffův rozlet poznali na vlastní hokejky i jeho bývalí spoluhráči.

Ryšavý Fin je vyřadil ve finále Západní konference, když předčil Nabokova. Ten se před sérií snažil odvrátit pozornost od jejich souboje: „Není to jen o mně a o Kipperovi.“  Ale marně – zápletka byla jasná.

A rozuzlení pro San Jose hořké. Žraloci si vylámali zuby.

Calgary zachvátila hokejová horečka. Jeden z fanoušků v euforii z úžasného tažení až do finále Stanley Cupu po Miikkovi pojmenoval syna.

K totálnímu happyendu chybělo pramálo – jediné vítězství. Stanley Cup ovšem nakonec brala Tampa. I tak bylo všem jasné: zrodila se nová gólmanská superstar. V hlasování o Vezině skončil Kiprusoff druhý!

Flames se zoufale snažili skutečnost, že Kiprusoff prorazil mezi světovou extratřídu, zlehčovat. Aby ušetřili. Nechtěli mu dát miliony, o které si suverénně řekl.

Výsledek? Rozhodl arbitr, který více než čtyřnásobně zvedl plat introverta s fantastickými reflexy. Ke třem milionům.

Podmaňování NHL ovšem poté muselo na rok přestat. NHL ochromila výluka, kterou Kiprusoff, jehož starší brácha Marko si také zahrál za velkou louží, strávil ve švédském Timra.

Že by se pak ukázalo, že jedna vlaštovka jaro nedělá? Že byl tehdy devětadvacetiletý brankář jen kometou?

Kdepak! Kiprusoff navázal přesně tam, kde skončil, a hned v prvním povýlukovém ročníku získal Vezinovu trofej i cenu Williama M. Jenningse!

Spolu s Jaromírem Jágrem byl navíc neúspěšným finalistou toho nejprestižnějšího ocenění vůbec – Hart Memorial Trophy.

Tou dobou se v Saddledome objevil také devítiletý kluk, který se stal internetovou senzací. Jeho jméno si nejspíš vybaví málokdo, zato mnozí si budou pamatovat jeho kousky.

Navlečen do dresu s číslem 34, v improvizované výstroji a namalovanými vousy Brendan Peters opakoval na schodišti mezi sedačkami všechny pohyby svého idolu.

Kiprusoffa pak takhle imitoval v průběhu let opakovaně, dokonce i během play-off.

Stejně jako Peters našel i Sutter, známý tím, že chce mít jasnou jedničku a tu posléze vytěžuje až do úmoru, v „Kipperovi“ oblíbence.

Kiprusoff poté roky patřil mezi naprostou elitu, byť už žádnou individuální poctu nedobyl. Sbíral nominace, zpravidla si držel báječná čísla.

Pravdivost věty o Sutterovi pak dokonale dokumentovala sezona 2008/09, kdy Kipper nastoupil do 76 zápasů a vyhrál 45 z nich. V obou kategoriích vládl NHL.

Kariéru ukončil v roce 2013, po letech brutálního zápřahu. Bylo mu šestatřicet.

Vždyť mezi sezonami 2005/06 až 2011/12 odchytal 514 mačů, téměř o 50 víc než druhý Henrik Lundqvist. Připsal si v daném období také nejvíce výher (273).

Loučil se jako držitel plejády klubových brankářských rekordů, rozmetal maxima Mikea Vernona, dosud zůstává jediným gólmanem Flames, co získal Vezinu.

Na Kiprusoffa by se nemělo zapomínat, naopak.

Až zase jednou bude Síň slávy splácet dluh maskovaným mužům, mohla by si komise vzpomenout i na legendu ze země tisíce jezer. Na machra, jehož dres příští rok vystoupá v Calgary pod strop.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter