Rok gólmanů v Síni slávy. Sáhlo se ale po těch pravých?

Jen on a Marc-André Fleury. Z elitní desítky maskovaných mužů, co v NHL vyhráli nejvíc zápasů, chybí v Síni slávy jen dva. Populární "Flower" z pochopitelného důvodu, pořád ještě chytá a mnohdy stále výtečně. Ostatně jsou to pouhé dva roky, co získal Vezinovu trofej. Kdo je tím druhým? Curtis Joseph. Kanadská legenda, co zářila v St. Louis, Edmontonu nebo třeba Torontu. Navzdory 454 výhrám zůstal "Cujo" i letos opomenutý. A to se dostalo na tři brankáře!

Přednost měli – kromě Henrika Lundqvista – Josephovi generační souputníci Mike Vernon s Tomem Barrassem.

"Tihle dva v Síni slávy? Děláte si ze mě legraci?" prohodil zámořský novinář Jack Todd z listu Montreal Gazette. Neupíral ani jednomu trofeje či prsteny pro vítěze Stanley Cupu, opřel se ovšem do jejich statistik. Oba zakončili svou pouť NHL s kariérní úspěšností pod 90 procent.

Ano, je to dáno i tím, kdy a za koho chytali, ale je to tak.

Do Vernona si pak vyloženě rýpl: "Nikdo by si ho vůbec nevšiml, kdyby nestrávil tři sezony v totálně nabitém kádru Detroitu. A připomínám, ročně tam zvládl zhruba 30 duelů.".

Jak Barrasso, tak Vernon byli sami zaskočeni telefonátem ze Síně slávy. "Myslel jsem, že mě chce Lanny McDonald (šéf komise a Vernonův někdejší spoluhráč) pozvat na golf," pověděl drobný Kanaďan. "Rozhodně jsem nevysedával u telefonu," řekl zase americký tahoun Barrasso.

Rok co rok se mluví o těch, na které Síň slávy zapomněla. Tato dvojice gólmanů se ovšem mezi zmiňovanými jmény objevovala sporadicky. Vernon téměř nikdy, Barrasso mnohem méně často než Joseph.

Ano, právě Joseph byl z této generace považován za toho nejlepšího a tím pádem nejpřehlíženějšího. Co na tom, že nikdy nevyhrál žádnou z nejprestižnějších individuálních cen či Stanleyův pohár, v jeho prospěch mluví čísla.

A nemusíme se nutně bavit o průměru obdržených branek či úspěšnosti zákroků, byť obojí má na svou éru náramné. Kariéru mezi elitou uzavřel s.90,6 procenty lapených puků, za večer inkasovával 2,76 gólu.

Ani o tom, že v 10 z 19 sezon měl pozitivní GSAA (Vernon v sedmi, Barrasso v devíti) a třikrát přes 30 golů (Vernon ani jednou, Barrasso jednou). K tomu si připočtěte stabilnější a kvalitnější výkony v play-off.

Za pozornost ovšem stojí i jiná cifra.

Ta, co snad nejvěrněji ilustruje Josephovo postavení v branži. V roce 2001 podepsal tříletou smlouvu na 24 milionů dolarů s Detroitem. V pětatřiceti! Na stole mu navíc ležel ještě lepší kontrakt od Toronta, který by z něj udělal nejlépe placeného brankáře v NHL.

"Cujo" byl jednoduše superstar. Naprostá špička mezi "kasaři".

O trofeje a poháry ho připravil fakt, že chytal v éře Dominika Haška, Patricka Roye a Martina Brodeura.

A také to, že dlouho nastupoval za kluby bez reálných šancích na úspěch v play-off. Má ve sbírce alespoň zlato z OH 2002. To, že dlouhodobě patřil k těm největším esům, potvrzuje třeba sedmero umístění v TOP 10 při hlasování o Vezině. Pětkrát byl mezi pětkou.

Býval by ji i vyhrál, jenže byť si ji za sezonu 1992/93 plně zasloužil, přednost dostal díky výhrám a nulám Eddie Belfour.

Vynikal svou přátelskou náturou i humanitární činností, ostatně je vítězem King Clancy Trophy. Jaký rozdíl v přístupu oproti Barrassovi, známému svou komplikovanou povahou, hrubostí i neochotou rozdávat autogramy. Zůstává ovšem opomenut.

Ve prospěch Vernona, dvojnásobného šampiona (s Calgary a Detroitem) a nejužitečnějšího muže play-off roku 1997, ale také nevyrovnaného brankáře, kterého opakovaně jeho mladší kolegové připravili o práci. Ať už se bavíme o Trevoru Kiddovi či Chrisi Osgoodovi.

Odteď bude Vernon nepochybně součástí žebříčků zaměřených na ty, kteří jsou v Síni slávy spíš do počtu než coby učebnicové příklady. Dokázal toho mnoho, jen Hockey Hall of Fame by měla být pro frajery, co snesou označení creme de la creme.

Barrasso má přece jen lepší renomé, zkraje kariéry exceloval v Buffalu, později jistil pittsburské jízdy za dvěma Stanley Cupy. Vyhrál Vezinu a sahal po další, nechybí mu ve sbírce ani Calderova cena pro top nováčka.

V devadesátkách a na přelomu milénia byl však i on v Josephově stínu. A tak je překvapivé, že se na něj dostalo dříve. Nebo třeba před Timem Thomasem, který byl sice krátce, ale naprosto dominantní. 

Co naopak nešokovalo, byla pozvánka pro Henrika Lundqvista. Podle mnohých gólmanského krále povýlukové NHL (od sezony 2005/06 dál).

Jak vnímáte trio Joseph, Barrasso, Vernon vy?

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter