Sledujte Maxe Domiho, doporučují veterán Jágr i nováček McDavid

Už to tak vypadá, že letošní ročník NHL bude na vynikající nováčky obzvlášť úrodný. O Connoru McDavidovi a Jacku Eichelovi se hovořilo dlouho dopředu jako o generačních hráčích, na nichž budou jejich nové týmy stavět řadu let. Pak je tu skvělý Dylan Larkin z Detroitu. Anebo úroda talentu v Arizoně, která byla tak vysoká, že musel Dylan Strome zpátky mezi juniory.

Jedním z těch, kdo čekal na místo v prvním týmu Coyotes už dva roky, byl totiž Max Domi. Syn populárního otce, který se zapsal do dějin NHL jako jeden z nejdivočejších rváčů, byl draftován Kojoty jako celková dvanáctka už v roce 2013 a teprve letos se dočkal. Do NHL vlétl jako uragán, Arizona neměla v neděli produktivnějšího hráče!

Ke komu vzhlížel Connor McDavid?

Hráč s hustým obočím, širokým úsměvem a velmi otevřenou povahou fascinuje NHL. Podstatnější než jeho vnější rysy jsou však ty herní. Je rychlý, má skvělou střelu, a přestože se na rozdíl od svého otce nemíní v NHL tak intenzivně ohánět pěstmi, tátovu krev nezapře. Něco z jeho agresivity v Maxově herním projevu určitě najdete.

„Ano, rozhodně,“ souhlasil v rozhovoru pro sportsnet.ca Connor McDavid, který hrál ještě loni Ontario Hockey League, tedy stejnou soutěž jako Domi. „Byl to jeden z nejtvrdších hráčů, proti kterému jsem v juniorech hrál. Je to dobrý kluk a neuvěřitelně dobrý hokejista,“ rozpovídala se těsně před začátkem sezóny jednička draftu, která se s Domim sešla i v kanadském reprezentačním juniorském výběru.

„Je to vtipálek, který pořád dělá nějaké pitomosti, ale taky je to skvělý vůdce. Na mistrovství světa juniorů byl jedním z těch, ke kterým jsem vzhlížel,“ přiznal se McDavid.

Jedna z nejlepších bekhendových střel v lize

V osmi zápasech stihnul posbírat devět bodů za tři branky a šest asistencí. Max Domi však neoslnil pouze produktivitou. „Má ohromnou rychlost, neskutečně šikovné ruce a střelu. Jeho bekhendová střela je pravděpodobně jedna z nejlepších v lize,“ cituje obránce Arizony Olivera Ekmana-Larssona server nhl.com. „Neuvěřitelná. Tvrdá. Má toho hodně co nabídnout.“

Kojoti procházejí v letošní sezóně jakousi obrodou. Po mizerném loňském ročníku, který s sebou nesl spoustu ekonomických i sportovních problémů, se chtějí odrazit ode dna. Hodně se nečeká jen od Domiho, ale také od Anthonyho Duclaira, Tobiase Riedera a dalších mladíků. Přetlak talentu stál místo Dylana Stromea, McDavidova spoluhráče z Erie a trojku letošního draftu.

Osmnáctiletý borec se musel po kempu vrátit zpátky mezi juniory. Hlavní rozdíl mezi Domim a Stromem prý byl v rychlosti, hlásili pozorovatelé během přípravy. O dva roky starší Domi jevil nejen víc zkušeností, ale hlavně rychlejší nohy.

„Je vyrovnaný, každé střídání,“ chválil jej trenér Tippett. Vedle nepřehlédnutelných útočných dispozic je zřejmé, že se nebojí pracovat pro ostatní. „Jsou věci, které nejsou tolik vidět, ale taky je potřeba je udělat,“ vysvětlil kouč, co ho na Domim zaujalo.

Vidím nového Martina St. Louise

Srovnávají ho s otcem. Tomu se nepůjde vyhnout, jednoduše už proto, že Tie Domi, přezdívaný „Albánský vrah“, odehrál v NHL 16 sezón a 1020 zápasů. Moc podobní si ale nejsou. Pokud budete hledat srovnatelného hráče, musíte se poohlédnout jinde.

„Myslím, že je trochu jako Martin St. Louis,“ nabízí jedno zajímavé srovnání generální manažer Don Maloney. „Jak dospíval a rostl, získal velkou výbušnost a ofenzivní instinkty. Vidím ho jako Martina St. Louise. Dostává lidi svou rychlostí, umí se pohybovat a nebojí se střílet. Někteří mladí hráči se zdráhají střílet, on nemá problém vystřelit a namířit si to za pukem rovnou do brány.“

Handicap Bobbyho Clarkea

Hokej měl před očima odmala. Táta mu byl příkladem i učitelem. „Otec chtěl, abych se učil a zlepšoval v tréninku,“ vzpomíná Max. „Máma z toho někdy trochu šílela, protože se soustředila spíš na školu. Jakmile jsem ale měl hotové úkoly, už jsem seděl u youtube a sledoval nejrůznější hráče...“

Na rozdíl od ostatních přitom neměl během kariéry od osudu vždycky umetenou cestičku. Málokdo to ví, ale Max Domi hraje lední hokej s nepříjemným handicapem. Se stejným, jako hrával někdejší lídr Philadelphie Bobby Clarke. Ano, také Domi je diabetik.

„Je to velká životní změna,“ řekl k onemocnění cukrovkou dvacetiletý útočník. „Byl jsem diagnostikován, když mi bylo dvanáct let. Hodně jsem se toho musel naučit. Ušel jsem od té doby dlouhou cestu. Vyrovnávám se s tím každý den.“

Pochvala od čísla 68

Domiho střela, pohyb i dynamika zaujaly hodně lidí. Mladých i starších. Teemu Selänne, který hrával s Maxovým otcem, napsal nedávno na twitteru, že Domi podle jeho názoru vyhraje Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny. Ještě podrobnější byl jiný veterán, který na rozdíl od Selänneho v NHL stále působí a jehož slovo má nemenší váhu. Na zádech nosí číslo 68.

„Všichni se letos baví hlavně o McDavidovi a Eichelovi, ale já se chvílí díval na Arizonu,“ svěřil se před několika dny reportérovi televize TSN Jaromír Jágr. „Byl …píp… neuvěřitelný!“ (Použité slovo muselo být vypípáno, pozn. autora.)

„Nikdo o něm přitom tolik nemluví. Proč? Nejde mi jen o góly, líbí se mi i jeho styl hry jeden na jednoho. Vyhrává souboje. Umí přihrát, umí se uvolnit. Byl opravdu působivý, a to nejen proto, že jde o syna Tie Domiho,“ dodal český veterán se smíchem.

Pokud ještě před pár týdny Domiho skoro nikdo neznal a málokdo o něm promluvil, teď už to neplatí. Hrne se na něj chvály, že kdyby to šlo, mohl by ji přehazovat vidlemi. Závěr je jasný: Toho kluka stojí za to sledovat!

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter