Bál jsem se, že mě někdo zase sestřelí, tvrdí Lindros. Nyní míří do Síně slávy

Býval ranař a sám schytal několik velmi tvrdých hitů. Po pár takových utrpěl otřes mozku. Jeden se však vymykal a ovlivnil zbytek kariéry Erica Lindrose. Na svědomí ho měl obávaný Scott Stevens. Řízný zadák a někdejší kapitán New Jersey už v Hokejové síni slávy je a v pondělí ho tam doplní i Lindros. „Je to skvělé, ale momentálně mám úplně jiné starosti,“ usmál se muž, který proslavil číslo 88.

Lindros je trojnásobným otcem a vypomáhá manželce, jak jen může. „O utírání zadku a vyměňování plenek toho teď vím spoustu. Navíc všechny tři děti ještě nemají ani třicet měsíců, takže s nimi chodím do parků, na lekce plavání a tak dále,“ znovu se mu rozehrál úsměv na tváři.

Z olympijského vítěze ze Salt Lake City vůbec tryská energie a spokojenost. Se zápalem tak hovořil i tom, co pro něj znamená hokej. „Je to úžasná hra a já mám na ni tolik krásných vzpomínek. Navíc si teď chodím každé úterý a čtvrtek zabruslit s kluky, na což se vždycky těším. Hlavně ve čtvrtek to mám rád – nemáme žádné rozhodčí,“ řekl Lindros šibalsky.

Jaký to rozdíl oproti období, kdy už mu hokej lezl krkem a dusil v sobě frustraci. „Bavil jsem se hrou mnoho let, ale pak to najednou bylo pryč. Vůbec jsem si to neužíval a začal jsem být extrémně nespokojený,“ popsal útočník Philadelphie vývoj kariéry, která nabrala jiný směr 26. května 2000.

V den, kdy Lindrose sestřelil Scott Stevens.

„Od té chvíle už jsem byl jiným hráčem. Necítil jsem se dobře, když jsem měl přejíždět středem kluziště, což bývala moje doména. Prostě jsem se obával, že mě zase někdo trefí. Nebylo to ono a já byl opravdu frustrovaný,“ přiznal Lindros po letech.

Nastalé změně v Lindrosově projevu se nediví ani bývalý generální manažer Flyers Bob Clarke. „Ovlivnilo by to každého. Už jsme viděli hodně hráčů, kteří schytali rány do hlavy, což na nich zanechalo následky. A inkasovat takový hit jako Eric, to musí zamávat s každým. Nejde si myslet, že pak budete hrát bez následků,“ pronesl bez váhání.

A co na to muž, který se o inkriminovaný moment zasloužil? „Nikdy jsem o svém stylu nepochyboval. Kvůli čemu jsem se ovšem necítil dobře, bylo to, že jsem někoho zranil. Sám jsem měl několik otřesů mozku, tak vím, jaké to je. Lindrose mi bylo líto, protože to byl opravdu unikátní hokejista. Můj úkol však byl takové hráče vymazat z ledu, a proto jsem jej trefil,“ vysvětlil Stevens.

Jeden z nejvíce ikonických hitů všech dob už je ale minulostí.

Nyní se oba borci potkají v Síni slávy, kam komise pozvala Lindrose letos v červnu. „Zrovna jsem jel domů za manželkou, když mi volali. Lhal bych, kdybych řekl, že mi na tom nezáleží. Chtěl jsem se mezi elitu dostat,“ uvedl na pravou míru Lindros, který za třináct sezon v lize nastřádal 865 bodů v 760 zápasech základní části. V play-off pak přidal dalších 57 zápisů v 53 duelech.

Vyhrál olympiádu, Kanadský pohár a zahrál si i finále Stanley Cupu s Philadelphií.

Svedl nespočet velkých bitev.

Nyní je ale jeho největším protivníkem únava.

„Někdy je to náročné, když vás děti vzbudí v pět ráno a nedají vám chvilku klidu. Pak mám tendence si přes den dávat nenápadné šlofíky,“ zasmál se na plné kolo.

V neděli čeká Lindrose od 21 hodin SEČ utkání starých pánů k příležitosti oslav stého výročí Toronta. V zápase povede výběr legend NHL proti výběru slavných hráčů Maple Leafs. V pondělí pak slavnostně vystoupí na pódium a nechá se jmenovat do Síně slávy.

„Můj život je prostě fajn,“ ví Lindros.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter