NHL.cz na Facebooku
Brad Marchand: Sám, bez rodiny, dokonale soustředěný na přítomnost
4. června 2025, 14:30
Jiří LacinaBudete držet palce McDavidovi? Příběh naplněného snu nejlepšího hokejisty současnosti by byl krásný. Anebo fandíte Floridě? Raubíř Matthew Tkachuk je od výměny z Calgary potřetí ve finále. A hezký by byl i úspěšný příběh Brada Marchanda. V Bostonu odkopnutý, nechtěný, by si mohl díky výměně po čtrnácti letech znovu sáhnout na pohár.
V Bostonu strávil celou kariéru. Šestnáct let. Skoro 1100 zápasů. 422 gólů. Jeden prsten pro vítěze. Necelé dvě sezóny s kapitánským céčkem. A pak mu Don Sweeney řekne, že „není v DNA klubu vyhovět jeho platovým požadavkům“. Na dva, maximálně tři roky... Že dal Marchand klubu slevu a posledních osm let hrál hrubě pod cenou (6,125 mil.), bylo samozřejmě v pořádku.
„Ranilo mě to,“ řekl k trejdu.
Ozývají se obvyklé poznámku o „byznysu“. Ale nemusí to tak být vždycky! Wayne Gretzky je špatný příklad. Do Los Angeles neodcházel proti své vůli. Na výměně měl velký osobní zájem. Gordie Howe, Gilbert Perreault, Steve Yzerman, Mario Lemieux, Patrik Eliáš, Sidney Crosby, Jevgenij Malkin. Řadě hokejistů bylo dopřáno strávit celou kariéru v jednom klubu.
Marchand má na Boston víc bolavých vzpomínek. Třeba základní část 2022-23 prolétl jeho tým s rekordním počtem bodů. V prvním kole pak nestačil v prodloužení sedmého zápasu právě na Floridu. David Pastrňák poslal svůj klub do vedení 3:2, které ale Bruins nedokázali v závěru udržet.
„Ten rok jsme měli dojít do finále,“ je si jistý Marchand. „Mysleli jsme, že to vyhrajeme a vypadli jsme v prvním kole. Možná jsme to brali jako až moc velkou samozřejmost. Starali jsme se o finále. Nežili jsme přítomností.“
Teď přemýšlí jinak. „Chodím na hřiště každý den, jen se bavím a snažím se žít přítomným okamžikem. Nic nebrat příliš vážně. Nemám tu rodinu, mám tak mnohem víc času převalovat věci v hlavě. Prostě jdu den za dnem,“ vysvětluje sedmatřicetiletý kmet.
Do party Tkachuka a spol. dokonale zapadl. V letech 2011-18 nasbíral šest suspendací za nedovolené zákroky, v roce 2022 dostal šestizápasový trest za hrubost a vysokou hůl proti Tristanovu Jarrymu. V té sezóně už předtím vyfásnul tři zápasy. Svatý nikdy nebyl.
Dlouholetá opora Blackhawks Patrick Sharp, pozdější analytik NBC, dal před lety k lepšímu příběh z finálové série 2013 mezi Bostonem a Chicagem. V jednu chvíli se ho Marchand pokusil vykolejit nadávkou, že má „hnusné děti“ („ugly kids“). Před začátkem finále 2019 Sharpa vyhledal a za šest let starý exces se mu omluvil. „Byl to jeden z těch přešlapů, které bych skutečně rád vzal zpátky. Být rodičem je dar,“ řekl Sharpovi už coby táta dvou dětí.
Zklidnil se. Stal se z něj lídr. „Miluju ho. Jeho vášeň a energii nelze dostatečně popsat. Je to jeden z kluků, na kterého se všichni obrací, kdy jsme pod tlakem,“ řekl po turnaji Four Nations trenér kanadského nároďáku Jon Cooper.
Přirozenou energii má na Marchandovi rád také trenér Floridy Paul Maurice: „Je to jedinečný chlap. U snídaně je stejně nabuzený jako v době zápasu.“
Současně ale Maurice odkryl původní obavy, jak veterán zapadne do sestavy? Bál se, zda pro něj najde vhodné místo. „Existuje mnoho příběhů o tom, že jsme přivedli špičkové kluky ke konci jejich kariéry a nefungovalo to,“ vzpomínal trenér Panthers.
Strach brzo opadl. „Jeho osobnost snížila tlak na zbytek kluků. Ve skutečnosti máme spíš víc tichých než hlasitých chlapů. Aleksandr Barkov asi nezačne dělat podcast, až jednou skončí s hraním... Kluci jsou rádi, že to okecá Marchy a oni můžou v klidu odpočívat,“ oceňuje trenér už s ohledem na to, že dva výřečné typy – Ryana Lombarga a Brandona Montoura – loni po sezóně ztratil.
V Marchandovi získal přirozeného bojovníka, schopného jít do všeho hlavě. Platný jak v útočeném pásmu, tak v tom obranném. Šikovný. Silný na puku. Inteligentní. Floridě dal hodně a ona dala hodně jemu. Rodák z Halifaxu hraje čtvrté finále v životě.
Uspěl zatím jednou.
