Jan Mandát by chtěl do Bostonu, bude ale rád za jakýkoliv tým NHL

Nejslavnější hokejová soutěž během dnešní noci odstartovala v novém ročníku 2013/2014. O několik dní dříve začala také juniorská liga Quebec Major Junior Hockey League, ve které působí nadějný český útočník Jan Mandát. Člen reprezentačního výběru do dvaceti let bude mít letos poslední šanci na vstupním draftu do NHL.

Mohl byste na úvod říct, kde jste s hokejem začínal?
S hokejem jsem začínal v mém rodném městě Jihlava, když mi byly tři roky. Byli to hlavně rodiče a babička, kteří mě poprvé oblékli do hokejové výstroje. Začátky nebyly vůbec jednoduché, prý jsem pořád utíkal pryč z ledu.

Momentálně hrajete v QMJHL. Kudy vedla vaše cesta za oceán?
Tuto nabídku jsem dostal od mého agenta Aleše Volka, který se mne prvně zeptal, zda o to stojím a pak jsme jednali dál. Ja měl štěstí, že v týmu, kde jsem byl draftován, už působil jeden Čech a ne ledajaký, ale dokonce hráč ze stejného města (Petr Šidlík – pozn. redaktora).

Letos působíte v této lize druhým rokem. Mohl byste prozradit svůj největší hokejový a životní zážitek ze zámoří?
Můj největší hokejový zážitek byl asi jako pro každého Evropana zápas v Quebecu. Coliseé Pepsi si možná ještě někteří pamatují, když v ní hráli Quebec Nordics, a proto je neskutečný zážitek tam hrát. A ten životní asi loňské Vánoce, které jsem strávil v Kanadě. V životě jsem neviděl tolik lidí bláznivých nakupovat o Vánocích jako tady.

Je QMJHL hodně sledovaná skauty? Kolik na vás chodí diváků?
Myslím si, že celá CHL je nejsledovanější liga pro skauty. Když si vezmete čísla z draftu, kolik hráčů je každoročně draftovaných do NHL, je jich nespočet. Pamatuju si draft roku 2013, kdy bylo draftovaných 101 hráčů z CHL z celkových 210. Diváků na nás průměrně chodí okolo dvou tisíc, ale záleží, kde hrajete. Pokud hrajete právě v Quebecu, zápas navštíví klidně i dvanáct tisíc lidí.

Přestup do Val-d’Ore? Myslel jsem, že jde o legraci

Před pár dny jste změnil působiště. Jakým způsobem jste se dozvěděl o výměně a jaké bylo loučení se spoluhráči ve Victoriaville?
Je to trochu směšné, protože jsem zrovna řídil, když mi volal spoluhráč. Tvrdil, že přichází třetí Evropan a na Twitteru viděl, že pravděpodobně odcházím já. Pořád jsem mu říkal, že to vím a dělal si z něj legraci. Byl jsem si totiž jistý, že si taky dělá srandu. (smích) Pak mi ale volali další tři spoluhráči, takže už to legrace nebyla. S kluky jsem se rozloučil v dobrém, zase je uvidím na začátku listopadu ve vzájemném střetnutí.

Přestoupil jste do Val-d’Oru, který soutěž v minulém ročníku vyhrál. Má klub i letos stejné cíle?
Loni zde bylo hodně starých hráčů, kteří tady letos bohužel být nemohou, takže tento rok je tu mladý tým, který potřebuje získat zkušenosti. Nemyslím si, že letošní cíle jsou tak vysoké, ale abych řekl pravdu, za tu chvíli jsem se ještě ani nestihl seznámit s cílem sezóny.

První zápasy v novém celku vám bodově docela vyšly…
To je pravda, jsem spokojený, ale je to teprve začátek. Doufám, že se mi bude dařit takto celou sezónu.

V lize působí spousta nadějných hokejistů. Můžete posoudit, kdo z hráčů, proti kterým jste hrál, je nejlepší a v budoucnu bychom jej mohli obdivovat v NHL?
Troufám si říct, že jedním z budoucích tahounů bude, což je možná trochu netypické, Dán Nikolas Ehlers, který až nedávno v pouhých osmnácti letech opustil kemp Winipegu Jets, a odletěl zpět do Halifaxu. Je tu však plno talentovaných hráčů, kteří mají dobře nakročeno ke slibné kariéře.

Ať mě draftuje Boston, přeje si Mandát

Letos budete mít poslední šanci být draftován. Věříte, že si vás nějaký tým vybere?
Více než věřím, se tomu snažím jít naproti. Hodně jsem teď změnil svuj přístup k hokeji a beru to velice vážně, protože vím, že po tomhle roce může být pozdě. I kdybych ale draftován nebyl, můj sen bude stále zahrát si NHL, a to jakoukoliv cestou.

Máte nějaké konkrétní přání, nebo by vám bylo jedno, kde byste si slavnou NHL zahrál?
Rád bych byl draftován Bostonem, protože je to můj neoblíbenější tým, ale samozřejmě bych byl více než potěšen, kdybych byl vybrán jakýmkoliv týmem.

Teď odbočíme od NHL. Působíte také v reprezentaci do 20 let, kde jste asistentem kapitána. Jaké jsou vaše cíle v národním dresu?
S tím asistentem bych zase tak nepospíchal, byl jsem jím akorát na jedné akci v Břeclavi, ale samozřejmě jsem za to víc než rád. Mé cíle jsou ty nejvyšší, jedním z nich je dostat se do týmu na mistrovství světa.

Jaké šance na úspěch dáváte českému juniorskému výběru na šampionátu?
V létě jsme se mohli s kluky sami přesvědčit, že vyhrát můžeme nad kýmkoliv, pokud budeme plnit to, co nám trenér řekne a budeme hrát celý zápas naplno. Povedlo se nám to, když jsme porazili hvězdnou Kanadu 5:2. Jinak si myslím, že tento rok má český nároďák velkou šanci na úspěch, ale jak říkám, je to o maličkostech, štěstí a pracovitosti.

Máte v reprezentaci nějaké spoluhráče, se kterými byste si rád zahrál v lajně?
Zase bych rád navázal na spolupráci s Davidem Pastrňákem a Patrikem Zdráhalem z již zmiňovaného letního turnaje v Montrealu, kde se nám společně dařilo, ale o tom bych teď nediskutoval, protože zatím na mistrovství světa ještě nejsem. V první řadě je pro mě nejdůležitější se na šampionát dostat.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter