Je český hokej opravdu v takové krizi? Hysterie je přehnaná

Dvě prohry, nevýrazné výkony a rychlý konec v turnaji. Čeští hokejisté si účast na letošním Světovém poháru v Torontu za rámeček nedají a nic na tom nezmění ani noční utkání se Spojenými státy. Není divu, že se proto opět ze strany veřejnosti i expertů ozývají hlasy, které poukazují na bídný stav tuzemského hokeje. Je ovšem taková hysterie na místě?

Čistě matematicky, v podobné krizi, na jakou lidé upozorňují v českém hokeji, se momentálně nacházejí také Spojené státy. Hráči ze zámoří na Světovém poháru dvakrát prohráli v základní době a minimálně v utkání s odepisovanou Evropou byli takřka ve všech ohledech horší. Navíc získali do dnešního večera ještě o bod méně než Češi.

I za oceánem se nyní mluví o tom, jak špatně bylo poskládané národní mužstvo, jak chyběl zápal do hry. Jak jsou Američané na míle daleko od Kanady. Samozřejmě, na hráče s javorovým listem na prsou v současnosti nemají, ale který tým na světě může říct opak? Je snad proto hokej ve Spojených státech v krizi?

Nikoliv. Američané mají dostatek šikovných hráčů, silné mládí v čele s jedničkou uplynulého draftu Austonem Matthewsem i pořízky, kteří umí nahnat soupeřům hrůzu. Zkrátka se jim jen nepovedlo zachytit úvod turnaje a poté nezvládli duel s osudnou Kanadou.

Jeden nepovedený zápas rozpoutá paniku

Podobně jsou na tom ale také Češi. I jim se do cesty hned v prvním zápase postavil superhvězdný výběr Kanaďanů. Jistě, domácí udělili zemičce v srdci starého kontinentu nepěkný výprask, ale to se stává i lepším týmům. Ve druhém utkání už mělo české mužstvo nůž na krku a souboj s Evropou prohrálo v prodloužení. Na kdyby se sice nehraje, ale kdyby Češi zápas překlopili na svou stranu, živili by dál slušnou šanci na postup do semifinále a nálada veřejnosti by byla zcela jiná.

Vždyť stačí vzpomenout na letošní mistrovství světa v Moskvě. Národní mužstvo bez velkých jmen se prezentovalo bojovnými a odhodlanými výkony a sklízelo chválu ze všech stran. Rázem se mluvilo o tom, jak na tom „ten český hokej není zas tak špatně“. Podobná situace zavládla nakrátko i po přípravě na Světový pohár, v níž reprezentanti sehráli vyrovnané partie s Rusy a výběrem mladíků Severní Ameriky do 23 let.

Ale stačila dvě ostrá utkání v Torontu a všechno je jinak. Důležité je si však uvědomit, že jeden – velmi specifický a krátkodobý – turnaj není rozhodujícím měřítkem. Pokud pomineme Kanadu, česká reprezentace stále patří mezi pár nejlepších na světě, což několikrát dokázala a což je samo o sobě úspěch.

Že tomu tak není? Češi pořád mají v NHL dostatek hráčů a někteří z nich hrají ve svých klubech prim. Jmenovitě například Jakub Voráček, Ondřej Palát, Petr Mrázek, Radko Gudas, brzy se k nim pravděpodobně zařadí David Pastrňák. Co na tom, že se někteří z nich nepotkali na začátku sezony s formou.

Perspektivní mládež

No dobře, ale co ta mládež, se kterou to jde od deseti k pěti? Neustále omílaná mantra má ovšem mezery. Tak třeba tu, že Češi letos zvítězili na vysoce ceněném a prestižním Memoriálu Ivana Hlinky v Břeclavi, kde nastupují nejlepší hráči do 18 let. Roznesli Švýcary, porazili i Kanadu, Američany nebo Finy, kteří se udávají jako vzor, jak by se měl hokej dělat.

Před rokem a čtvrt si New Jersey vytáhlo na draftu ze šestého místa Pavla Zachu. Za rok by ho mohl napodobit Martin Nečas. Šikovnými hráči jsou rovněž Filip Zadina, Martin Kaut či gólman Jakub Škarek, kteří půjdou do draftu v roce 2018. Ti všichni a další v souboji se stejně starými elitními vrstevníky obstáli.

Nic ve zlém proti slovenským sousedům, ale co ti by za podobné vyhlídky do budoucnosti momentálně dali. Problém českého národa však tkví v extremismu. Pakliže se vyhraje, veřejnost propadne v euforii a čeká od reprezentantů už jenom zlaté medaile. Jakmile ale nevyjdou dva zápasy, z hráčů jsou neumětelové a český hokej je v krizi. Přitom by stačilo zůstat nohama na zemi.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter