NOTES Romana Jedličky: Bít, či nebít? To je oč v NHL běží

Tématem posledních dní (vlastně měsíců a let) jsou bitky v NHL. Jedna skupina diskutujících je chce z ligy za každou cenu dostat, druhá tvrdí, že rvačky prostě do hokeje patří a jsou jejich neodmyslitelnou součástí. Každý má svůj argument.

V úterý se v zápase mezi Coloradem a Torontem odehrál moment, který asi udá tón všem rozhodčím, v jaké tónině vlastně mají pískat a jak mají při bitkách reagovat. Ke rvačce se chystali bývalí spoluhráči z Calgary Jarome Iginla a Dion Phaneuf, dnes už oba ve službách jiných klubů. Shodili rukavice, ovšem než padla první rána pěstí, než dopadl první kloub na přilbu soupeře, vjeli mezi oba kohouty čároví rozhodčí a odtrhli je od sebe. Diváci byli natěšení, že se v hokejovém divadle konečně schyluje k hamletovskému "bít či nebít" a nespokojeně bučeli, když na žádnou rvačku nedošlo.

Rozhodčí mají prostě nově pokyn, aby přerušili každou bitku, dokud to ještě jde a je bezpečné mezi dva rváče vstoupit. Uvidíme, jak to bude probíhat v dalších zápasech, ale z NHL by měly vymizet předem domluvené bitky. A s tím souhlasím. Souboje, které vyplynou ze hry, se zastavit nedají, ale tyhle domluvené tanečky by měly zmizet.

Neuznávám takové ty řeči, že bitkař je policajt na ledě a dbá na to, aby si nikdo nedovoloval na hvězdy týmu. Od toho jsou na ledě přece muži v pruhovaných dresech s píšťalkou v ústech. Každý zápas navíc sledují desítky kamer a nefér zákroky jsou zpětně potrestány disciplinárkou. A že vyhraná bitka dokáže vyburcovat mužstvo k nějakému obratu? Jasně, ale takový kapitán, který po každém střídáním vyčerpaně dosedne na lavičku a ukáže ostatním, jak se má bojovat, je lepší příklad. A je to také práce trenéra, aby svůj tým nabudil.

Nevím, proč se domluvené bitky v hokeji tolerují a jinde ne. Že je to kontaktní sport... Nedokážu si představit, že by třeba fotbalová Barcelona zaměstnala bitkaře. Když by hráč soupeře přejel Messimu nebo Neymarovi přes párátka, on by po něm vystartoval a dal mu ránu pěstí. Prostě aby viděl, že si nemá dovolovat na určité hráče. Pak by naplněný Nou Camp sledoval, jak se dva chlapíci v trenýrkách a tričku perou a rozhodčí stojí opodál a čekají, až někdo padne k zemi. Nebo že by Bayern prohrával, tak by bitkař u postranní čáry počechral čelist soupeři, aby zvrátil vývoj zápasu a vyburcoval ostatní. Nemyslitelné. Ale v hokeji to je normální (moc dobře vím, v čem srovnání fotbalu a hokeje pokulhává).

Tvrdé souboje a bitky do hokeje stoprocentně patří, ovšem ne ty domluvené nebo schválně vyprovokované. Ty by měly zmizet a společně s nimi i čistokrevní bitkaři. Takoví ti hráči, kterým se říká boxeři na bruslích. Mne osobně nebaví jejich počínání na ledě sledovat. Stovky trestných minut a v kariéře jeden gól plus dvě asistence, pět minut v průměru čas na ledě. Ne, děkuji nechci.

Ale opakuju, že mi nevadí, když se v zápalu boje po nějaké srážce u mantinelu popere třeba Malkin s Getzlafem. Vadí mi domluvené prvoplánové rvačky a doufám, že z NHL vymizí.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter