20. srpna 2015, 7:31
Petr AdlerNespěchejte s výrokem, zjistil jsem nové závažné skutečnosti, sdělil právník, který zastupuje rodinu tragicky zesnulého Dereka Boogaarda (na snímku) v soudním sporu s NHL.
Bill Gibbs, který kromě tohoto sporu je také členem skupiny právníků zastupujících hráče, žalující NHL za to, že je předem nevarovala, že úrazy hlavy jsou škodlivé, tvrdí, že našel důkazy, které soud zaručeně přesvědčí, že liga měla vůči hráčům (včetně Boogaarda) určité povinnosti a nesplnila je.
Boogaard zemřel v roce 2011, jeho rodina žalovala NHL v roce 2013, liga odsekla v roce 2014, že soud není tím správným místem, neboť kolektivní smlouva s hráčskými odbory NHLPA stanoví, že spory o lékařskou péči patří před nezávislého arbitra, nikoliv do soudní síně.
Soudní výrok na toto téma se očekává v nejbližších týdnech. Proto právník Gibbs usoudil, že právě teď je ta správná doba k žádosti o odklad a možnost, aby předložil nové důkazy.
Co je vlastně otázka viny?
Původní žaloba tvrdí, že liga je vinna tím, že nezasáhla, když viděla, že se Boogaard stal doslova závislým na lécích, které utišují bolest.
Má to jednu chybu: Boogaard zemřel poté, kdy silný utišující prášek zapíjel kořalkou, ačkoliv nálepka na lékovce tučným a tiskacím písmem upozorňuje, že to je životu nebezpečný přístup.
Logicky by se dalo čekat, že NHL požádá žalující stranu o sudy důkaz, že Derek Boogaard neuměl číst.
Jenže tady je řeč o právu, nikoliv o spravedlnosti. Tady je řeč o ctižádosti právníků, kteří si kromě honorářů nepřejí nic jiného než se dostat se svými nápady do učebnic precedentů, protože tohle by vedlo k ještě vyšším sazbám palmáre než si mohou účtovat dnes.
Nelze se tedy divit, že právník Gibbs svoji žádost podepírá odkazem na to, že při listování dokladů, které NHL musela předložit v rámci soudního řízení, které proti ní zahájilo osmdesát bývalých hráčů, našel nesporný důkaz, že liga je vinna přinejmenším liknavou nedbalostí, ne-li něčím horším.
Právníci, kteří zastupují ony bývalé hráče v případu, v němž se tvrdí, že jim liga zatajila nebezpečí úrazů hlavy, dosud od ligy obdrželi málem čtvrt miliónů nejrůznějších dokumentů, které zahrnují skoro dva a půl miliónů stránek. Kromě toho získali od Rady guvernérů dalších skoro tisíc dokumentů, v celkovém počtu málem čtrnácti tisíc stránek.
Navíc mají k ruce záznam výslechů několika funkcionářů NHL, včetně komisaře Garyho Bettmana a bývalého výkonného vice-presidenta ligy Briana O’Neilla, který měl v péči kázeňské přestupky v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
Právníku Gibbsovi ovšem trochu brání okolnost, že soud v případě oněch osmdesáti hráčů uvalil pečeť mlčení na všechno, co se nalezlo nebo nachází v dosud získaných dokumentech. Gibbs tvrdí, že zmíněné doklady doslova dokazují, že NHL měla za povinnost se starat o bezpečí svých hráčů, jenže tu povinnost zanedbala. Ovšem, dodal zklamaně, má zakázáno jakkoliv veřejně promlouvat o těchto dokumentech, natož pak o jejich obsahu.
Liga mezitím požádala soudně NHLPA, aby předložila spoustu dokumentů, které má ve svém držení, a které se týkají otřesů mozku, dlouhodobých neurodegenerativních chorob z nich plynoucích, návykovosti na léky proti bolestem a toho, jak NHLPA chápe svoje povinnosti, vedle povinností NHL, v této oblasti.
Odbory nebudou tento úkol schopny splnit do září, takže do té doby, jak sám připouští, nebude mít právník Gibbs ponětí o tom, co se v té dokumentaci skrývá.
Takže si žádostí o to, aby soud posečkal s výrokem, očekávaným někdy v půli září, pouze kryje záda.
Právník NHL Adam Lupion soudu řekl, že Boogaardův případ nemá s hráčskou žalobou vůbec nic společného, takže žádost o povolení použít jakýchkoliv informací z úplně jiného případu je nepatříčná.
Časové souvislosti
Boogaard nastoupil do ligového programu léčby zneužívání léků a potíží s chováním v září 2009, ještě jako zaměstnanec Minnesota Wild.
V července 2010 podepsal čtyřletou smlouvu za šest a půl miliónů dolarů s New York Rangers.
Naposledy se objevil na ledě v zápasu Rangers proti Senators 9. prosince 2010. Během tohoto utkání se opět porval (jedna ze 66 velkých rvaček, které měl na účtu, a poslední). Utrpěl další otřes mozku. Jak říká jeho rodina, byl to prostě další otřes z mnoha, které utrpěl během své šestileté kariéry v NHL.
V dubnu 2011 musel Boogaard nastoupit léčbu drogových závislosti podruhé. Když dostal vycházku bez dohledu, zemřel ve svém minneapoliském domě vinou náhodného předávkování.
Boogaardova rodina tvrdí, že za to mohou lékaři mužstev NHL, kteří mu dávali zbytečně moc léků, které vytváří závislost.
Jak s tím souvisí okolnost, že policie loni na podzim zatkla hráče nižších soutěží Jordana Harta za to, že nezákonně prodával Boogaardovi Oxycodone, o tom nemluví ani právník Gibbs, ale ani Boogaardova rodina.
Oxycodone je oním léčivem, které nakonec stálo – vedle alkoholu – Boogaarda život.
Smutné je, že Hart z toho nakonec asi vyvázne poměrně lehce, neboť podle posledních zpráv jeho právníci vyjednávají o tzv. dohodnutém výroku: obžalovaný nepopře vinu, ani ji nepotvrdí, a díky tomu nebude trestán za zločin, ale jen za přečin.
Boogaardovi to ovšem nepomůže ani tak, ale ani naopak.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.