POHLED: Play-off píše příběhy neznámých hrdinů

O tom, že je play-off úplně jiná soutěž než základní část, se každoročně přesvědčuje nejeden papírový favorit. Tým projde maratónem zápasů pravidelné sezóny jako nůž máslem, ale v následné vyřazovací části jeho kouzlo zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Příčiny? Vesměs různé – od ztráty formy gólmanů, přes slabší hru hlavních opor mužstva až po školácké chyby či taktickou nedisciplinovanost.

Ne vždy tomu tak ale je. Občas se stává, že brankář zachytá, defenzíva funguje, opory střílí branky, ale přesto to na postup či úspěch nestačí. Buď chybí ono pověstné štěstíčko, nebo se nezjevil onen neznámý zachránce, většinou sváteční střelec, který napíše svou „soap operu“ neboli příběh o splněném snu. 

Po dlouhé roky byli Bluesmani ze St. Louis prototypem mužstva stvořeného pouze pro základní část. Tou každoročně prošli s noblesou a grácií, aby pak v nejdůležitější části sezóny shořeli jak papír. Prokletí se zlomilo až loni. Na scéně se zjevil brankářský zázrak Jordan Binnington, do týmu přibyl neúnavný dříč Ryan O´Reilly, pozdější držitel Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče play-off. Ale co nelze pominout, je fakt, že se v rozhodujících chvílích prosadili hráči, od kterých by to čekal málokdo. 

Sedmý rozhodující zápas druhého kola proti dallaským Hvězdám rozhodl ve druhém prodloužení veterán Pat Maroon, kterého Blues získali před uzávěrkou přestupů. Předtím se prosadil obránce Vince Dunn. Střelecká listina týmu v klíčovém čtvrtém zápase konferenčního finále proti Žralokům ze San Jose obsahuje pouze dvě jména: Ivan Barbashev a Tyler Bozak. Ve finále prohráli úvodní zápas s bostonskými Medvědy a ve druhém zápase se prodlužovalo. Úspěšným střelcem byl další „neznámý vojín“, obránce Carl Gunnarsson.

Také washingtonští Capitals měli každoročně velice úspěšnou základní část, ale jejich pohárové prokletí se jmenovalo Pittsburgh Penguins. Alex Ovečkin, největší hvězda mužstva, vyhrával jednu trofej pro nejlepšího střelce základní části za druhou, ale ve vyřazovacích bojích jako by mu pokaždé trochu zvlhnul střelecký prach. Ne, že by vysloveně vyhořel, ale přeci jen se v play-off obecně více brání, mužstva hrají disciplinovaněji a přesilových her, což je Alexova doména, ubývá. V roce 2017 narazili ve druhém kole Capitals, jako tradičně, na svého neoblíbeného rivala z města oceli. Z prestižního souboje Ovečkin–Crosby vyšel lépe kanadský zlatý hoch. Ruský bohatýr zaznamenal v celé sérii pouhé dvě branky a v hodnocení účasti na ledě při vstřelených a obdržených brankách byl na hodnotě -5.

O rok později už to byl úplně jiný Alex. I on si uvědomil, že k tomu, aby pozvedl nad hlavu slavný Stanleyův pohár, je nutné po základní části přepnout na „play-off mód“. Jinak řečeno, přizpůsobit svou hru tomu stylu hokeje, který je pro vyřazovací část typický. Jako správný lídr se snažil jít spoluhráčům příkladem jak v ofenzívě, tak i poctivou defenzívou. A ve správný okamžik přiložili ruku k dílu i ti nenápadnější. Sedmý zápas prvního kola proti Columbusu rozhodly branky Smitha-Pellyho a Stephensona, konferenční finále s Tampou bylo představením Larse Ellera a ve finálové sérii s Vegas zaznamenalo alespoň jeden kanadský bod 15 hráčů. 

Spolu se skvělým výkonem brankáře Holtbyho, zodpovědnou hrou největších hvězd, je toto další z důležitých dílků do mozaiky, která utvořila vítězný tým.

Tučňáci z Pittsburghu, jediný tým v éře platového stropu, který dokázal obhájit titul (2016 a 2017). I oni měli své nečekané spasitele. Jen dva příklady: Bryan Rust nebo Chris Kunitz. Hráči, o kterých nebylo v základní části moc slyšet a kteří nijak významně nezatěžovali rozpočet mužstva. Přesto se dokázali v pravou chvíli prosadit.  

Ve výše uvedeném nacházíme alespoň částečnou odpověď na to, proč jsme letos opět byli svědky neúspěchu týmů jako Toronto Maple Leafs nebo Edmonton Oilers. Týmů, které mají svou hru a svůj rozpočet postavený na jedné superlajně, která je schopna provést tým základní částí, ale na play-off je to málo. V omezeném rozpočtu tak chybí prostředky na zkvalitnění zbytku kádru. Dá se tomu čelit kvalitní manažerskou prací a pečlivým výběrem mladých nadějí. Dobrý manažer by měl mít nejenom dostatek finančních prostředků, ale měl by mít čich na ty správné hráče. Především před play-off je tato schopnost klíčová. Rozvíjí se postupně s nabývajícími zkušenostmi a rozličnými statistikami, byť hodně podrobnými, ji nelze úplně nahradit. 

Těmto týmům chybí k úspěchu právě oni nečekaní hrdinové, kteří v pravý čas vystoupí z davu a jsou schopni alespoň dočasně převzít na svá bedra určitý díl zodpovědnosti. 

Tato schopnost dělá velká mužstva ještě většími.  

Napíše letošní neobvyklé play-off další z nezapomenutelných hokejových příběhů a najde se další neznámý hokejový vojín, před kterým budou fanoušci smekat? Nechme se překvapit.     

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter