Zaslouží si Erik Karlsson obhájit Norris Trophy?

James Norris Memorial Trophy. Pro hokejové obránce je tím největším individuálním úspěchem, kterého mohou dosáhnout. Zařadit se mezi taková jména jako Bobby Orr, Nicklas Lidström nebo Ray Bourque. Nepovedlo se to zatím žádnému Čechovi, v Evropě byli takoví beci vychováni pouze tři. Jedním z nich je švédský Senátor Erik Karlsson. A je to s podivem.

Ocenění je pojmenováno po Jamesi Norrisovi, bývalému majiteli Detroit Red Wings z první poloviny minulého století. Jako první ji vyhrál dva roky po smrti pana Norrise obránce Rudých křídel Red Kelly.

Nynější člen Hokejové síně slávy ji získal proto, že přesně splňuje definici hráče, který tuto trofej ocení. Tedy obránce, který nejlépe ze všech v National Hockey League hraje ve všech situacích, v ofenzivě i defenzivě. Tak se dalo hovořit později i o dalších vítězích, mezi které patřil Doug Harvey nebo jž zmíněná trojice v čele s nejčastějším vítězem Orrem, který ji obdržel hned osmkrát.

V této době o držiteli ocenění rozhoduje Asociace profesionálních hokejových novinářů, do které sice patří mnoho zaslouženě uznávaných žurnalistů, kteří však v roce 2012 udělali trochu přešlap, když se nechali unést 78 kanadskými body mladého švédského beka Erika Karlssona a zapomněli, že on vlastně vůbec neumí bránit.

Ostatními kandidáty ten rok byli Zdeno Chára a Shea Weber, oba daleko schopnější hokejisté, co se týče směru dozadu. Bez nadsázky by se dalo říci, že vyběrem Karlssona došlo ke zneúctění velikánů, kteří dříve Norris Trophy vyhráli.

Třeba Orr ale ještě před koncem té sezony rodáka z malé vesnice nedaleko Jönköpingu chválil. V rozhovoru pro Ottawa Sun tehdy řekl, že se od něj musí při jeho stylu hry očekávat chyby, ale výhody, které tím Senátorům nabízí, jsou daleko větší. Jistě, legenda má v tomhle pravdu, jenže k zisku takové trofeje musí být hráč ještě lepší.

V moderním hokeji má jistě Karlsson své místo mezi nejlepšími beky a co si budeme nalhávat, jednoznačně je tím nejlepším ofenzivním obráncem na světě. Jenže moderní hokej, který je plný rychlosti, kombinací a povedených branek, má i své stinné stránky. Loajální ochránce hvězd vystřídali provokatéři, nepříliš urostlé bojovníky zase ufňukaní simulanti, kteří by se uchytili i ve španělském fotbalu.

Systém zaměřený na přirozené hierarchii nahradil nový, podobnější skutečnému světu, kde spory vyhrávají svině a ti, kteří umí dobře předstírat.

To byla naštěstí jen vidina budoucnosti hokeje, která i kvůli hráčům, jako je Karlsson, hrozí během několika desítek let. Momentální stav je naštěstí ještě v pořádku, většina hokejistů stále hraje srdcem. V únoru se odehrál incident, který snad nikde nebyl zmiňován a všimli si ho jen fanoušci bitek.

Karlsson se tehdy před vhazováním dostal do potyčky s Mattem Calvertem z Columbusu. Nelíbilo se mu postavení soupeře, a tak mu sekl do hokejky. Útočník Blue Jackets mu samozřejmě seknutí oplatil, avšak trochu razantněji, načež se Karlsson málem rozbrečel a utekl pryč. Jistě, je to hvězda, která se nemusí bít. Ale ujíždět před jedním z nejmenších hráčů na ledě? To je trochu proti základní hokejové filozofii.

Zaslouží si tedy Karlsson letošní Norris Trophy? Od svého prvního triumfu v roce 2012 se tak nějak naučil bránit. Vskutku, jde mu to o dost lépe než tehdy. Podívejme se tedy na statistiky.

Nejlepší švédský hokejista letos nasbíral 82 bodů. Jeho pravděpodobní vyzyvatelé jsou Brent Burns (75 bodů), Kris Letang (67 bodů), Drew Doughty a Shea Weber (oba 51 bodů). Další statistikou jsou negativní zářezy v tabulce +/-. I přestože už bránit umí, tak v tomto ohledu má Karlssonhned 101 minusů.

Burns na tom není o moc lépe s 81, zatímco Letang jich má jen 61 a Doughty dokonce pouze 54. Mě se osobně líbí hráč, který má více kanadských bodů než negativních účastí, více než hráč, jenž má v průměru bod na zápas a stovku minusů.

Mnozí v této době tvrdí, že tabulka pravdy (+/-), je zastaralou technikou, která spíše vypovídá o týmové práci než o výkonu jedince. To samé lze ale tvrdit o produktivitě.

Pokud více porovnáme trojici Karlsson-Letang-Doughty, zjistíme, že kapitán Ottawy vede v počtu zblokovaných střel, zatímco hvězda obrany Pittsburghu je první v hitech a dokonce i v přesilovkové produktivitě. Navíc chyběl kvůli zranění hned deset zápasů, na což je také potřeba přihlédnout.

Na druhou stranu ale, dá se říci, že zatímco je Karlsson jedním z mála vůdců Senators, Letangovi i Doughtymu pomáhá skupina velice schopných hokejistů.

Odpověď na otázku tedy zní ano, Karlsson by si letos konečně Norris Trophy zasoužil. Není ale sám. To stejné se dá říci o Letangovi, Burnsovi, Doughtym i Weberovi. Já osobně bych dal hlas, stejně jako loni, Krisi Letangovi.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter