Zlatý střelec a neskutečný brankář: Volal i Trump, Američané pijí Plzeň!

(MILÁN, od našeho zpravodaje) Historické třetí hokejové zlato pro Spojené státy. Poprvé od Zázraku na ledě v roce 1980 slaví Amerika. Co se nepovedlo v letech 2002 ani 2010, zvládli hráči NHL letos v Itálii – porazit ve finále Kanadu.

„Je to neuvěřitelné. Mít zlatou medaili po takovém zápase je nejlepší pocit, jaký jsem kdy v hokeji měl. Vyhrát s touhle skupinou kluků, všichni jsme si to zasloužili. Americký hokej si to zasloužil. Opravdu speciální den,“ zářil nadšením Dylan Larkin.

Troufám si napsat, že šlo o nejlepší utkání, které jsem za dvacet let viděl. Maximální nasazení u obou stran, desítky šancí, skvělé zákroky brankářů, řada příběhů. „Tempo zápasu bylo neuvěřitelné, absolutně nejvyšší rychlost hokeje,“ zahlásil obránce USA Brock Faber. 

„Myslel jsem, že už nemůžeme hrát lépe než proti Finsku. Ale kluci mě překvapili. Udělali vše, co jsme po nich chtěli – a ještě víc. Některé dny vám ale není přáno. A nebylo to kvůli tomu, že bychom neudělali dost, že bychom nebyli skvělí,“ věděl i Jon Cooper, trenér Kanady. 

Někdo ale vyhrát musel. Javorovým listům se vymstilo, že nevyužily tlak ve třetí třetině. Connor Helleybuck ukradl zápas pro sebe, vstoupil tím mezi legendy. „Byl v nejlepší formě, kterou jsem u brankáře zažil. Chytal jako blázen, s neuvěřitelným sebevědomím, které se odrazilo i na hráčích v poli,“ pochválil kolegu bek Sanderson. 

„Bláznivý zápas, bláznivé tempo, všude okolo vás budoucí členové Síně slávy. Kdyby to byla série na sedm zápasů, rozhodlo by se až na konci. Tlačili nás, museli jsme být klidní,“ říkal Quinn Hughes.

Právě na jeho bráchu se v prodloužení neskutečnou rychlostí rozjel Connor McDavid. „Vyběhl jsem ze střídačky. Největší hráč – možná celé historie – na vás letí. Nechcete odcouvávat, snažil jsem se proto malinko vystoupit, věděl jsem, že za mnou už není tolik prostoru,“ říkal Jack Hughes. Za pár vteřin po tomto okamžiku se stal národním idolem.

„Má neskutečný turnaj už od prvního zápasu. Má cit pro klíčové okamžiky. Umí přinést to nejlepší, když je nejvíce v sázce,“ komentoval kouč Sullivan. Jack Hughes využil přečíslení, když dostal nabito na levý kruh. Trefil přesně k tyči a odšputnoval zlatou euforii. 

„Byl neuvěřitelný. Jak tady makal, jaké šance vytvářel? Vypovídá to hodně o jeho charakteru,“ ocenil bek Werenski.

„Vždycky byl soutěživý, mentálně vyspělý, miluje hokej. Veselý kluk, můj nejlepší kamarád. Teď je to náš hrdina! Jsem na něj pyšný, stejně jako na celý tým. Víte, bráchovi je 24 let, prošel si těžkými věcmi, měl zranění ramene, zranění ruky... Lidi vůbec neznají ty s*ačky, které musel zvládnout. On stále věřil a makal, aby se vrátil i po operacích, po problémech,“ rozpovídal se Quinn.

Jeho brácha Jack přitom během utkání přišel o úsměv kvůli Bennetovi, který jej zasáhl hokejkou. „První věc byla, že jsem se podíval na led, a viděl své zuby. Přesilovka na čtyři minuty., doufal jsem, že alespoň rozhodne zápas. Pak jsem se vrátil do zápasu a udělal faul. Bylo mi hrozně, už jsem viděl svoje fotky na internetu s popiskem, že jsem Americe prohrál celý zápas. Naštěstí kluci oslabení skvěle odbránili,“ pospal svůj příběh. Na tiskové konferenci šišlal, přední zuby vyražené, třpytivě zlatou medailí cinkal o stůl… 

„Jo, za poslední rok se mi stalo hodně věcí. Když si projdete něčím těžkým, přináší vám to výzvy. Každý z chlapů, co byl dnes, měl ale nějaké překážky. Existuje spousta důvodů, proč právě tihle tady dnes hráli.“

Zato Auston Matthews se před novináři neváhal napít českého piva – plechovky Plzně. „Všichni jsme hrdí Američané. Je to obrovský moment pro Spojené státy. Zavolal nám i prezident Trump, aby nám pogratuloval. Je hrdost mít na sobě dres USA. Cítíte, jak moc to znamená pro lidi v šatně i daleko doma,“ hlásil americký kapitán.

Od památného zlata USA v Lake Placid 1980 uběhlo přesně 46 let. „Je to speciální. V posledních letech vzrostl podíl hráčů NHL z Ameriky, máme několik světových hráčů. Pomohlo nám to k sebevědomí, chtěli jsme udělat úspěch pro celé hokejové hnutí u nás. Motivovali nás, inspirovali. Ta výhra je pro celou zemi.“

„Snažíte se k tomu přistoupit, jako kdyby to byl normální zápas. Nevymýšlíte nic nového. Ale měli jsme skvělou energii v kabině, nadšení, zábavu. Všichni dělali svoji práci a byli natěšení na šanci předvést to nejlepší. Největší podium světa, hrát proti Kanadě, skvělým hráčům…“ Na lídra Toronta úspěch dolehl, byl uvolněný. Hřálo ho u srdce, co s krajany dokázal.

Podobně to cítil i kouč Sullivan: „Prezident mluvil o tom, jak je pyšný na tým, každému popřál k výhře. Tenhle zápas byl inspirací pro naší zemi. Ani nevíte, kolik lidí mi psalo, že se chystají koukat na hokej. V Americe zápas sledovalo strašně moc lidí.“

Když navíc vnímáte, jak roste popularita juniorky USHL a navazující univerzitní NCAA? Jak roste hodnota značek NHL ve Spojených Státech? A kolik talentů pravidelně produkuje centrální reprezentační program US NTDP?

Cenné kovy z juniorských šampionátů se staly pravidlem. Mistrovství světa 2025 bylo milníkem. Olympiáda 2026 je razítkem. A těšte se, co dál nám příště zase předvede hokejová velmoc The United States of America.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter